001-029 KRKONOŠE - Západní oblast 

Na otázku, co jsou Krkonoše, má nejsnazší odpověď geolog: je to nejvyšší část pohoří na severozápadní hranici Čech. 

Obtížněji bude o Krkonoších vypovídat historik, protože jejich dějiny jsou až do nepříliš vzdálených dob zahaleny mlhou. Bývaly těžko prostupné, takže i nepřátelská vojska je většinou obcházela a tak se z těch dávných dob zachovalo víc pověstí, než historických záznamů. Hrdinou těch lidových "poudaček" byl Krakonoš, který poctivým chudákům pomáhal a chamtivce trestal. Chudáků bylo v Podkrkonoší hodně; půda tu byla neúrodná, příležitost k výdělku téměř žádná. Teprve v 15. století počaly Krkonoše ožívat dřevorubci a horníky, kteří tu kutali dokonce i stříbro a zlato, ale jen krátkou dobu. Trvale tu zakotvilo sklářství a hlavně tkalcovina; nebylo téměř chalupy, ve které by se neozýval rachot tkalcovského stavu. Ale z práce krkonošských tkalců bohatli hlavně faktoři, kteří jejich díla vykupovali. Vznikly tu i textilní fabriky, ale ještě ve dvacátých a třicátých letech se musilo podkrkonošské textilní dělnictvo domáhat spravedlnosti stávkami. 

A co soudí o Krkonoších turisté a sportovci? Ti všichni budou o nich mluvit s nadšením jako o přírodním ráji a o kolébce naší turistiky a zimních sportů. Je skutečně málo horských oblastí s tak pohodlnými hřebenovými cestami, na kterých se otevírají panoramatické pohledy jeden krásnější druhého. V zimě pak jsou krkonošské louky a svahy pravým rájem lyžařů. Rájem, který se však někdy v několika minutách mění v peklo. Mlhy, větrné a sněhové bouře tu dovedou ohrozit i zdatné sportovce. 

O bezpečí návštěvníků Krkonoš pečuje Horská služba, o zachování přírodních krás zaměstnanci Krkonošského národního parku. Ale nejen oni. Každý návštěvník by měl být jejich ochráncem, aby zůstaly našimi nejkrásnějšími horami i do budoucnosti. 

K obrázkům (foto Horst Bauer): 

1. Centrem krkonošského turistického ruchu, rekreace i sportů je známé horské městečko Špindlerův Mlýn. Obklopeno a chráněno horami leží v nadmořské výšce 700 m a je výhodným výchozím místem do střední a západní části Krkonoš. 

2. Jedním ze zdrojů hlavní řeky Čech je Bílé Labe. Pramení na hřebeni Krkonoš nedaleko státní hranice a nad Špindlerovým Mlýnem protéká zalesněným údolím, kde tvoří řadu kaskád, vodopádů a peřejí. Půvabná zákoutí s ohlazenými balvany uprostřed zpěněných vod jsou v létě vyhledávanými místy odpočinku. 

3. Hřebenové partie Krkonoš zpestřují na mnoha místech bizarní skupiny kamenných útvarů. Cestou ze Zlatého návrší na Kotel míjí návštěvník malebné Harrachovy kameny. 

4. Hančova mohyla je u cesty z Labské do Vrbatovy boudy. Za slunného dne je tu klid a bezpečí a zdá se až neuvěřitelné, že právě tu zahynul dne 24. III. 1913 při lyžařských závodech tak zkušený sportovec. Pomníček je upomínkou na průkopníka krkonošského lyžařství - i výstrahou současným lyžařům. 

5. Největší přírodní pozoruhodností západní oblasti Krkonoš je vodopád Pančice, jejíž vody padají do hlubokého Labského dolu. Vodopád a jeho nejbližší okolí tvoří jedno z nejromantičtějších míst celých Krkonoš. 

6. Labe pramení v lukách velké náhorní plošiny, ve výši 1350 m. Hlavní pramen je obložen skružemi a nedaleko něj je terasa se znaky všech významných měst, kterými Labe na své pouti k moři protéká. 

7. Hřeben Krkonoš tvoří státní hranici s Polskou lidovou republikou. Při ní, nad divokými Sněžnými jamami, stojí jedna z nejstarších hřebenových staveb Krkonoš, polský horský hotel Wawel.