Detail anglicky Lipenská přehrada II
O tomto tématu ve Wikipedii (nové okno)
Detail
Označení 008-018
Země Československo
Světadíl Evropa
Foto Antonín Knedla
Výr.číslo Bez popisu
Žánr Přehrady
Obrázky
Pictures
1. Přehradní jezero
2. Stanová základna
3. Nábřeží
4. Přístav
5. Horní Planá
6. Pláž
7. Plachetnice
Doprovodný text

008-018 LIPENSKÁ PŘEHRADA - ČSR 

Přehrada u Lipna patří do souboru staveb, které společně tvoří tak zvanou vltavskou kaskádu. Leží mezi dvěma horskými pásy, v klínu jihovýchodní Šumavy. Podél pravého břehu přehradního jezera se tyčí pohraniční hory s vrcholy přes tisíc metrů, po levé ji chrání před severním větry vnitřní horské pásmo. Mezi nimi se bývalý úzký tok Vltavy změnil v jezero, široké místy až deset kilometrů. 

Hráz lipenské přehrady je v koruně dlouhá 220 m a vysoká jen necelých třicet metrů, ale vzdouvá vltavskou vodu až do dálky přes 40 km a do mnoha bočních údolí a údolíček. Celkem je plocha přehradního jezera sedmkrát rozlehlejší než hladina slavného Rožmberka; měří 4 800 hektarů. Největší hloubka je jen kolem dvaceti metrů, zato délka celé obvodové hráze, měřena se všemi zálivy a zákruty, je na 150 km. 

Lipenské vodní dílo změnilo ráz vltavského toku i pod přehradní hrází. Tam se dříve Vltava divoce prodírala žulovými balvany a marně se úseku mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem neříkalo Čertovy proudy. Dnes tudy, pod pověstnou Čertovou stěnou, protéká jen nizounká voda; hlavní proud se řítí na turbiny vodní elektrárny vybudované pod přehradní hrází v šumavské žule, v hloubce půl druhé stovky metrů, a odtud odtéká voda tunelem dlouhým přes tři kilometry, aby u Vyššího Brodu doplňovala druhou vltavskou kaskádu, Lipno II. Způsob proměny vodní síly na elektrickou energii, jakého je použito na Lipně I a II, je ojedinělým dílem techniky a zde vyrobená elektřina představuje významný přínos pro naše energetické hospodářství. 

Horní tok Vltavy byl oblíbeným cílem turistů a táborníků už odedávna a po vybudování přehradního jezera vznikla zvlášť na jeho severním břehu celá řada rekreačních středisek. Zvlášť hojně je navštěvováno dnešní Lipno, vybudované náhradou za bývalou dřevařskou vesnici, jejíž základy zůstaly na dně jezera. V Lipně je ozdravovna ROH, hotel, obchodní dům a celá řada užitečných zařízení pro rekreanty. 

Lipenská přehrada ubrala hornímu toku Vltavy něco z jeho původních půvabů, ale tuto ztrátu bohatě vyvažuje vznik mohutného zdroje elektrické energie a našeho největšího a nejkrásnějšího jezera. 

 

K obrázkům (foto Antonín Knedla): 

1. Přehradní jezero. V pozadí na protějším břehu je osada Lipno, největší zdravotní a rekreační středisko se zotavovnou ROH. 

2. Stanová základna nedaleko Lipna. Ze stanů je stejně daleko na pláž a do vody, jako do lesa. 

3. Břehy lipenského jezera jsou většinou ploché a příhodné k slunění i k různým hrám. 

4. Spojení s jednotlivými rekreačními středisky kolem přehrady obstarávají motorové vyhlídkové lodě. Jejich traťový okruh měří na 40 kilometrů. 

5. Horní Planá je vyhledávané rekreační středisko v západní části lipenské přehrady. Lze tu navštívit rodný domek spisovatele Adalberta Stiftera, autora mnoha povídek ze zdejšího prostředí. 

6. Snímek pláže, který dokazuje, jak se některá zákoutí lipenského jezera podobají přímořským lázním. 

7. K oblíbeným sportům na lipenském jezeře patří jízdy plachetnicí. Vodu na snímku zčeřil šroub motorové lodi, ale za podzimních vichrů se tvoří na hladině jezera vlny vysoké až jeden metr. 

Home