007-006 AFRICKÉ MUZEUM - Památník dr. Emila Holuba 

Projevem úcty a uznání objevitelských a badatelských zásluh významného českého cestovatele dr. Emila Holuba bylo vybudováni jeho památníku v Holicích, pěkném městečku pardubického okresu ve Východočeském kraji. 

Dr. Emil Holub se v Holicích narodil 7. 10. 1847, jeho otec tu byl městským lékařem. V deseti letech se s rodiči přestěhoval do Pátku poblíž Loun. Po gymnazijních studiích v Praze a Žatci dosáhl lékařského diplomu na pražské Karlově universitě. Krátce na to se vydal na svou prvou výpravu do jižní Afriky (1872 - 1879). Po počátečních nezdarech se usadil v Démantových polích, odkud podnikl tři velké cesty. První byla jen přípravná, při druhé v roce 1874 dospěl až za řeku Limpopo a vrátil se s velkými sbírkami. Ještě úspěšnější byla třetí výprava v letech 1875 - 1876 k solným jezerům a Viktoriiným vodopádům na středním toku Zambezi. V říjnu 1879 se vrátil do vlasti a napsal známý cestopis Sedm let v jižní Africe. 

Druhou cestu do jižní Afriky podnikl v roce 1883 spolu se svou mladou manželkou Růženou. Doprovod tvořilo šest průvodců. Výprava postupovala starou cestou k Viktoriiným vodopádům, počátkem června 1885 překročila řeku Zambezi a pronikla do kraje Matoků a na území Mašukulumbů. Na této druhé cestě do oblastí do té doby naprosto neznámých a neprobádaných, překonával dr. Holub nesčetné překážky, byl však pronásledován nepřízní osudu. Když byl jeho tábor v červenci 1885 přepaden domorodci a pak ještě vypleněn, musel se cestovatel vrátit v roce 1887 do vlasti. O této cestě napsal dvoudílný cestopis Druhá cesta do Jižní Afriky s podtitulkem Z Kapského města do země Mašukulumbů. 

O svých výpravách a zkušenostech hovořil dr. Holub na několika stech besedách a přednáškách. Za zásluhy o poznání Afriky, za vědeckou a sběratelskou činnost byl vyznamenán více než třiceti zahraničními řády a stal se čestným nebo dopisujícím členem významných vědeckých společností všech světadílů. Své cenné sbírky, zejména národopisné, většinou rozdal různým školám a institucím. Zemřel na následky malárie a cestovních útrap 21. 2. 1902 ve Vídni, kde byl také pochován. 

Texty k obrázkům: 

1. Památník dr. Emila Holuba je objekt, který postavili svému slavnému rodákovi občané Holic. Na instalaci exponátů se podílelo také zoologické oddělení Národního muzea v Praze. Památník byl otevřen v roce 1966. 

2. Po vstupu do muzea se návštěvník ocitne v exotickém prostředí Afriky. Jeho první kroky zamíří nejdříve do původní pracovny dr. Holuba. Její zařízení odkázala památníku cestovatelova manželka Růžena Holubová. 

3. V Holubově pracovně je jeho pracovní stůl, úmrtní lože, nad ním vzácná podobizna jedenáctiletého Emila, vitrína s osobními památkami manželů Holubových a knihovna. Interiér doplňují lovecké trofeje, domorodé zbraně, lodní kufr, cestovní brašna aj. 

4. V hlavním sále je stálá výstava Národního muzea s názvem Africkou přírodou. Tvoří ji výběrový soubor trofejí zvěře, ptactva, ryb, plazů, motýlů, brouků, mořské zvířeny a ukázky hornin a minerálů. 

5. Jedna z četných expozic v hlavním sále Afrického muzea ukazuje pár levhartů při hostině nad ukořistěnou zvěří. V pozadí je umístěn lev, vládce africké savany, na stěnách visí vydělané kůže šelem a gazelí trofeje. 

6. Třetí sál - národopisné oddělení - je věnován úspěšné Holubově jihoafrické výstavě v Praze roku 1892. Africkou scenérii vyplňují figuríny černošských kmenů s jejich výstrojí, nářadím i domácími zvířaty. Jde o malou ukázku z velkolepé výstavy, o jejíž velikosti nás informují vystavené fotografie. 

7. Pomník dr. Emila Holuba, dílo sochaře J. Soukupa, stojí nedaleko cestovatelova památníku. Věnoval jej Kruh rodáků a přátel města Holic v Praze a byl odhalen dne 16. 10. 1949 za přítomnosti Růženy Holubové.