007-004 KOSMICKÉ RAKETY 

V průběhu Měsíce československo-sovětského přátelství konala se roku 1971 v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze výstava "KOSMOS MÍRU - VĚDA LIDSTVU". Na ní měla československá veřejnost poprvé příležitost zhlédnout ukázky sovětských raket a různých typů družic a obdivovat vysokou úroveň sovětské vědy a techniky. 

Před vchodem do výstavních prostorů dominovala kosmická raketa VOSTOK, která vynesla na oběžnou dráhu lodě s prvními sovětskými kosmonauty. Poprvé v dějinách kosmonautiky vzlétla na oběžnou dráhu Země dne 12. dubna 1961 kosmická loď VOSTOK 1, kterou řídil první kosmonaut světa Jurij Alexejevič Gagarin a zahájil tak významnou epochu pronikání člověka do vesmíru. Roku 1963 řídila kosmickou loď VOSTOK i první žena, kosmonautka Valentina Vladimirovna Těreškovová. Od kosmických lodí typu VOSTOK přikročili sovětští vědci ke stavbě lodí VOSCHOD a pak k ještě dokonalejším lodím SOJUZ. 

Při vstupu do hlavních prostor výstavy zaujalo návštěvníky její uspořádání; většina družic a přístrojů byla umístěna na černém pozadí, ostře osvětlena a budila tak dojem, že sledujeme družice proti černi oblohy. Návštěvníci měli možnost zhlédnout ve skutečnosti, na modelech a snímcích mimo družic a přístrojů i přistávací kabinu VOSTOKU, první družici Země, meteorologickou družici METEOR, modely raketových motorů, automatické stanice LUNA, model měsíčního povrchu, přistávací kabinu lodi SOJUZ, model startovacího komplexu pro vypouštění lodí typu VOSTOK na Bajkonuru a seznámit se s historií kosmonautiky. 

Na této výstavě se naše veřejnost stala očitým svědkem pozoruhodné sovětské kosmické techniky a těm, kteří neměli možnost se výstavy zúčastnit, umožňují naše snímky zhlédnout alespoň nejdůležitější exponáty. 

K obrázkům (foto Stanislav Hofman): 

1. Průčelí výstavy KOSMOS s raketou VOSTOK; zde čekaly denně nepřehledné zástupy návštěvníků, aby zhlédly úspěchy sovětské kosmické techniky. 

2. Záď rakety VOSTOK s dvaceti hlavními a dvanácti stabilizačními tryskami. 

3. Část výstaviště, kde kromě družice MOLNIJA a přistávací kabiny VOSTOKU byly vystaveny také fotografie sovětských kosmonautů. 

4. Experimentální orbitální kosmická stanice, která vznikla spojením dvou lodí typu SOJUZ. Těchto orbitálních stanic bude možno využít jako laboratoří k provádění komplexních výzkumů. 

5. Družice série KOSMOS mají nejrůznější úkoly: studium hustoty nabitých částic v ionosféře, studium radiačních pásů, zkoumání kosmického záření, zemského magnetismu, studium ultrafialového a rentgenového záření slunce atd. Jsou to v podstatě složité laboratoře, které předávají zemi různá důležitá měření jevů a procesů, k nimž dochází ve vesmírné oblasti naší planety. 

6. Telekomunikační družice MOLNIJA se používají již od roku 1965. Zabezpečují předávání radiových signálů kanálem Moskva - vesmír - Vladivostok, dlouhým 80 000 km, za pouhé tři desetiny vteřiny. Systém těchto družic umožňuje nepřetržitý příjem televizních programů téměř v celém Sovětském svazu. 

7. LUNOCHOD 1 je první měsíční pohyblivou laboratoří bez posádky, řízenou povely ze Země. Provádí různá složitá měření, jejichž údaje vysílá na zem. LUNOCHOD za dobu 10 a půl měsíce urazil vzdálenost 10 540 m a detailně prozkoumal povrch Měsíce na ploše 80 000 m čtverečných. Pomocí televizních systémů bylo získáno přes 20 000 snímků měsíčního povrchu.