Detail anglicky Třebechovický betlém II
O tomto tématu ve Wikipedii (nové okno)
Detail
Označení 006-107
Země Československo (1977)
Světadíl Evropa
Foto Stanislav Hofman
Výr.číslo Bez popisu
Žánr Památky
Obrázky
Pictures
1. Celkový pohled
2. Staročeská muzika
3. Řemeslníci
4. Hrad
5. Horníci
6. Pastýři
7. Betlém
Doprovodný text

006-107 TŘEBECHOVICKÝ PROBOŠTŮV BETLÉM II 

V letech 1849 - 1926 žil v Třebechovicích pod Orebem sedlák Josef Probošt. Tento mladý člověk si umínil, že sestaví takový betlém, jaký nikdo nebude mít a dal se do práce. Spojil se s lidovým řezbářem Josefem Kapuciánem, který pro betlém začal vyřezávat figurky. Později se přidávali další a další spolupracovníci, kteří se scházeli po večerech u Proboštů a vyřezávali co bylo zapotřebí. Probošt pak sestavoval scénky, dělal stromy, skály, domy, hradby a jiné věci. To vše mu však bylo málo, protože chtěl, aby se postavičky daly do pohybu. Po počátečních neúspěších s pohonem provázky, přišel s jedinečným nápadem zkušený sekerník Josef Friml. Ten nahradil původní pohon přesným soukolím a celým mechanismem z tvrdého bukového dřeva. Z toho byly vyrobeny všechny páky, vačkové hřídele i ozubená kola, která dávala tuto celou scenérii do pohybu. Celé dílo se postupně tvořilo téměř 40 let. Svými rozměry 7 x 3,2 x 2,7 m je ojedinělým unikátem. Má více než 2 000 ze dřeva vyřezávaných předmětů, z toho na 400 většinou se pohybujících figur. Ve scenérii nalezneme třebechovické řemeslníky, horníky ze Svatoňovic, staročeskou muziku a další a další figurky tohoto kraje. 

Přesto, že toto velkolepé dílo získalo v r. 1906 na řemeslnické výstavě v Chrasti zlatou medaili, jeho tvůrci se za svého života uznání nedočkali, a jejich málem celoživotní dílo po smrti J. Probošta bylo uloženo ve stodole, kde začalo podléhat zkáze. O jeho záchranu se zasloužil dnes již zesnulý ředitel škol František Skřivan se svými přáteli, kteří betlém od Proboštových dědiců odkoupili a nechali opravit. Po opravách byl pak znovu vystavován v Praze, Brně a Bratislavě a v r. 1937 dostal další zlatou medaili na výstavě Slovácka v Uherském Hradišti. Před vypuknutím války jej Třebechovičtí na několik let uložili pod zemí - ve Staré lednici pod Orebem. Po r. 1945 byl opět vystaven ve skromném stánku na dvorku svého zachránce F. Skřivana. V r. 1967 se pak stal středem pozornosti návštěvníků z celého světa v Čs. expozici na světové výstavě Expo 67 v Montrealu, o rok později měl mimořádný úspěch v Holandsku a v r. 1969 pak i na Pražském hradě. Dnes je Proboštův betlém vystaven v novém důstojném stánku v Třebechovicích pod Orebem na náměstí, kde budí zaslouženou pozornost tisíců návštěvníků o dovednosti a nadání prostých lidí. 

 

K obrázkům (foto Stanislav Hofman): 

1. Celkový pohled na Třebechovický Proboštův betlém v nově vybudovaném stánku. 

2. Staročeská kapela kapelníka Jaroměřského, vlevo pak figurka truhláře Podstaty, u kterého se Josef Probošt učil truhlařině, dole pak bednář, kolář a kováři. 

3. Tkalcovský stav a parní stroj. 

4. Nejmohutnější částí betléma je středověký hrad, který obcházejí stráže. 

5. Svatoňovičtí horníci. 

6. Pastevci a mlýn na vrchní vodu vytvořený podle skutečného třebechovického mlýna z minulého století. 

7. Jesličky. 

 

Použitá literatura: Třebechovický Proboštův betlém - OKCR ONV Hradec Králové. 

Home