006-096 ŽLEBY II 

První zprávy pocházejí z roku 1052, kdy Žleby sloužily jako strážní pevnost již za vlády Břetislava I. Jindřich z Lichtenburka změnil roku 1289 Žleby ve významný mocný hrad s erbem Lichtenburků - zlatý štít s dvěmi zkříženými černými ostrvemi. Ani nejisté doby po vymření Přemyslovců, boje o českou korunu, střídání panovníků a rozbroje mezi šlechtou nezanechaly stop v místní historii mocného žlebského hradu. Osud hradu se změnil až roku 1353, kdy Anežka z Lichtenburku prodala Žleby císaři Karlu IV. a od té doby začaly spory o nárok na tento hrad mezi panovníky a šlechtou. Poprvé byl hrad zpustošen roku 1382 královským vojskem a roku 1402 dobýval Žleby Zikmund Lucemburský. Hrad se vzdal a byl dán do zástavy Oldřichovi z Hradce a po dalším střídání majitelů, konečně roku 1421 husity rozbořen a vypálen. 

Nové období hradu začalo za Jiřího z Poděbrad v druhé polovici 15. století, kdy byl vybudován nový královský hrad, bašta královské vojenské moci. Roku 1629 koupil hrad Jan Rudolf Trčka a Žleby opět nabyly dějinného významu. Konala se zde tajná jednání Albrechta z Valdštejna s českými stavy. Chebskými událostmi skončilo roku 1634 trčkovské panství na Žlebech, které propadly konfiskaci. Hrad se rozpadl a až roku 1746 nastala žlebskému panství nové éra, kdy Žleby vyženil kníže Jan Adam z Auerspergu. Žleby se staly téměř na dvě století oblíbeným sídlem Auerspergů a ti vytvořili vlastně dnešní zámek. První velkou přestavbu podnikl Jan Adam po roce 1750 a tehdy definitivně zmizely rysy hradu - zmizelo opevnění, průčelí dostalo tvar barokní zámecké architektury se třemi rizality a širokým výjezdem. Poslední velká přestavba, která probíhala v letech 1849 - 1868, dala Žlebům dnešní podobu. Pracovali na ní výhradně domácí umělci. Pod vedením architekta Františka Schmoranze zde působil stavitel Benedikt Škvor, sochaři Emanuel Max a Josef Ondřej Kraner s kameníkem Josefem Svobodou. Přestavba byla provedena v dokonalém anglickém romantismu a na místě zaniklého středověkého hradu vznikl zámek, připomínající atmosféru románů Waltera Scotta, prostředí hradů a zámků Anglie z doby Jindřicha VIII. 

Ve žlebských interiérech najdeme řadu pozoruhodných ukázek původního historického mobiliáře ze 16. a 17. století. Je zde vzácná sbírka intarzovaných šperkovnic a sekretářů, truhel a skříní, zajímavá kolekce renesančního skla, německé renesanční kameniny a několik vynikajících kovotepeckých prací. Samostatnou kapitolou ve žlebských sbírkách je soubor rytířských brnění, součásti zbroje a kolekce chladných i palných zbraní. Ojedinělou je sbírka barevných vitrají, zdobící okna. Většinou nesou znaky rakouských a švýcarských rodů. 

Dnešní Žleby, zasazené do rámce svého parku nad řekou Doubravkou, svých dekorativních bašt a bran již v ničem nepřipomínají bývalý hrad Lichtenburků, zato však vynikají zvláštním kouzlem prostředí, vytvořeného z romantické představy idylického světa rytířských románů. 

Texty k obrázkům: 

1. Pohled na zámek ze západní strany. Velká věž, která jako jediná přečnívá nad rozsáhlou budovou zámku. 

2. Hradní nádvoří má lichoběžníkový půdorys. Kolem nádvoří jsou patrové arkády, na severní a jižní straně zasklené. 

3. Ve vstupní síni upoutá návštěvníka jezdec v brnění. Starobylá zbroj je rozvěšena i po stěnách síně. 

4. Rytířský sál je největší v celém zámku a byl též současně i jídelnou. Stěny zdobí starobylá zbroj a lovecké trofeje. 

5. Stěny modrého salónu jsou zdobeny koženými tapetami. Jsou zde umístěny vzácné, vykládané šperkovnice ze slonové kosti. Anglická sedací souprava je ze zlacené kůže. Kamna zdobená výjevy z vinobraní jsou vytápěna z chodby. 

6. Galerie pochází ze 16. století a spojuje červený salón s knihovnou. V pozadí knihovna se speciálním stolkem na čtení. 

7. V rytířské chodbě je soubor rytířských brnění a součástí zbroje. Ojedinělou je i sbírka barevných vitrají se znaky rakouských a švýcarských rodů, zdobící okna.