006-095 Státní zámek KONOPIŠTĚ III 

Zámek Konopiště se svými bohatými sbírkami a okázalými reprezentačními salóny následníka habsburského trůnu je dokladem dějin feudálního společenského řádu. Náš stát pečuje o celý konopišťský areál a přináší tak dnešnímu diváku poučení o feudální společnosti a současně i estetický zážitek z uměleckých děl minulých generací. 

Na dnešní podobě zámku se podílelo mnoho majitelů konopišťského panství. Zakladatelem původního hradu na skalnatém 330 m vysokém vrchu nad rybníkem a uprostřed lesů, byli majitelé tohoto kraje, páni z Benešova. Jmenovitě to byl nejproslulejší člen rodu, pražský biskup, Tobiáš z Benešova a to v osmdesátých letech 13. století. Tento přední český politik založil hrad jako oporu své vojenské moci v zápase o moc mezi mladým králem Václavem II. a jihočeskými Vítkovci. Hrad byl postaven podle vzoru francouzských pevností, s důsledným systémem věží, který činil hrad téměř nedobytným.  

Ve 14. století se stali novými majiteli hradu Šternberkové. Za jejich vlády se konopišťské panství zadlužilo, až Arkleb z Kunovic, manžel Elišky, poslední příslušnice zdejšího rodu Šternberků, prodal panství roku 1603 bohaté Dorotě Hodějovské. Za její vlády doznalo Konopiště značných změn. Stará gotická pevnost byla částečně přestavěna, hradní palác nově upraven a přibyla vnější arkádová komunikace. V předhradí byla postavena dvoupatrová hospodářská budova. 

Roku 1716 koupil Konopiště nejvyšší purkrabí v Čechách, Jan Josef hrabě z Vrtby, který dokončil stavební proměnu staré hradní pevnosti v pohodlnější zámek. Na východní straně byl hradní příkop překlenut kamenným mostem, v hradní zdi prolomen nový vjezd do zámku a postavena vstupní brána. Pět ze sedmi věží bylo sníženo do výše stavby a v jižním křídle byla postavena velká budova s reprezentačními místnostmi. 

Posledním z feudálních majitelů Konopiště by! arcivévoda František Ferdinand Rakouský - d'Este, následník rakouského trůnu, který je koupil roku 1887. Z jeho postavení vyplývaly velké změny, ke kterým na Konopišti postupně docházelo. Zámek i s okolím měl důstojně reprezentovat budoucího vladaře. Následník byl náruživým sběratelem uměleckých děl, která skupoval po celé Evropě. Většinu zámeckých komnat vyzdobil muzeálními sbírkami a chodby loveckými trofejemi. 

V červnu 1914 upoutalo Konopiště světovou pozornost. Dlel tu na návštěvě německý císař Vilém II. s admirálem Tirpitzem a podle nich jsou také pojmenovány pokoje pro hosty - Tirpitzův salón a Vilémova ložnice. Za dva týdny nato se František Ferdinand zúčastnil manévrů v okupované Bosně a 28. června se stal v Sarajevu obětí atentátu. 

Texty k obrázkům: 

1. Pohled na východní část zámku, kde je hlavní přístup vstupní branou přes kamenný most, kterým je překlenut hradební příkop. 

2. Paroží jelena dvaadvacáteráka, kterého složil následník trůnu. Byl to zároveň 5 000 kus, který složil. 

3. Sloupový salón je vyzdoben štukovým pseudorokokovým stropem. Ve vitrínách jsou vystaveny výrobky míšeňských, vídeňských a berlínských porcelánek. 

4. Uprostřed zbrojnice je ve vitrínách vystavena jedinečná sbírka přepychových palných zbraní - loveckých kulovnic, pistolí a loveckých souprav ze 16. - 18. století. Zbraně pocházejí z německých, nizozemských a rakouských dílen a i z orientu. 

5. Knihovna obsahuje asi 3 000 svazků z dějin umění, vojenství a myslivosti. Upoutají zde dva obrazy - následníka trůnu s dcerou Žofií a jeho choť, vévodkyně z Hohenbergu. 

6. Kuřácký salón je honosně vybavený pánský pokoj s mohutným krbem z kararského mramoru. Nejcennější památkou je tu bruselský gobelín z 16. století s výjevem z antických dějin. Ze stejné doby pochází zbroj rozvěšená po stěnách. 

7. Po prohlídce zámku si můžete v klidu posedět v příjemném prostředí stylové restaurace "Myslivna".