006-094 Státní zámek KONOPIŠTĚ II 

V osmdesátých letech 13. století dal Tobiáš z Benešova postavit pevný hrad jako další oporu své vojenské moci. Hrad by postaven po vzoru francouzských pevností, pro které bylo charakteristické pravidelné založení v armatuře válcových věží. Každá z věží byla samostatnou pevností s vlastní obranou, přístupem z pater a širokým vyzděným příkopem. Tento systém činil hrad téměř nedobytným. 

Ve 14. století přešel hrad v držení Šternberků a z této epochy se podle tradic připomíná krátký pobyt českých pánů, kteří v roce 1394 odváželi zajatého krále Václava IV. na hrad Wildberg v Rakousích. Král prý přenocoval v severovýchodní věži, které se od té doby říká "Václavka". Roku 1603 koupila zadlužené panství bohatá Dorota Hodějovská. Nechala částečně přestavět starou gotickou pevnost, hradní palác byl nově upraven, přibyla vnější arkádová komunikace a v předhradí byla postavena dvoupatrová hospodářská budova. 

Zámek i zdejší obyvatelé utrpěli nejvíce za třicetileté války, v době vpádu Švédů do Čech. V srpnu 1648 dobyli Švédové také Konopiště, které bylo v té době majetkem Michnů z Vacínova. Roku 1716 koupil Konopiště v dražbě nejvyšší purkrabí v Čechách, Jan Josef hrabě z Vrtby. Ten také dokončil stavební proměnu staré hradní pevnosti v pohodlný zámek. Autorem projektu byl stavitel František Maxmilián Kaňka a s ním pracoval i sochař Matyáš Braun. Na jižní straně byl hradní příkop proměněn v zahradní terasy, pět ze sedmi hradních věží bylo sníženo na úroveň stavby a v jižním křídle byla postavena veliká budova s reprezentačními místnostmi. Na umělecké výzdobě pracoval malíř fresek František Julius Lux a řezbář Lazar Widmann. 

Novým majitelem Konopiště se stal v roce 1887 arcivévoda František Ferdinand Rakouský - d'Este, synovec rakouského císaře Františka Josefa a následník rakouského trůnu. Od té doby se datují velké změny, ke kterým na Konopišti postupně docházelo. Většinu zámeckých komnat vyzdobil arcivévoda Ferdinand muzeálními sbírkami. Jejich základ tvořila výtvarná díla tzv. estenské sbírky, převezené z Modeny. Následník trůnu byl vášnivým sběratelem a neustále doplňoval své sbírky nákupem uměleckých děl po celé Evropě. Pozoruhodná je estenská zbrojnice a velká sbírka soch a obrazů sv. Jiří. Nejpočetnější je sbírka loveckých trofejí. Následník by! vášnivým lovcem a honitba na Konopišti byla pověstná. 

Po první světové válce připadlo Konopiště Československému státu a zámek i park byly zpřístupněny veřejnosti. 

Texty k obrázkům: 

1. Pohled na jižní část zámku, která byla vybudována za panství hraběte z Vrtby. Na místě hradního příkopu byly vybudovány zahradní terasy. 

2. V jižním traktu, přístupném ze zasklené verandy, je instalována vstupní expozice, která informuje o historickém vývoji konopišťského panství a o stavebním vývoji zámku. 

3. Chodba v 1. patře je velkolepou sbírkou loveckých trofejí různé zvěře, kterou složil následník trůnu po celé Evropě. 

4. V sloupovém salónu je štukový pseudorokokový strop, tři kabinety vykládané polodrahokamy italské práce z 2. poloviny 17. století. Podobnou technikou jsou zpracovány i 4 stolky severoitalského původu. Stěny zdobí obrazy italských mistrů a dva gobelíny. 

5. Lobkovický sál zdobí nádherně malovaný strop od J. Luxe s motivem čtvera ročních období oba mramorové krby pocházejí z poloviny 18. století. Z estenského období pocházejí dva gobelíny, ze souboru "Příběhy Dona Quijotta". 

6. Velká síň ve třetím poschodí je upravena jako zbrojnice. Většina exponátů pochází z estenské rodinné sbírky. Dominantou zbrojnice je nádherně tepaná rytířská zbroj jezdce a koně. 

7. Pod zámeckým návrším se rozkládá Růžová zahrada. Plastické doplňky a sochy z klasicistní doby pocházejí z estenského panství Catajo v Modeně.