006-093 Státní hrad KARLŠTEJN III 

Hrad byl založen roku 1348 samotným Karlem IV. Pro stavbu hradu byl vyhlédnut ostroh kopce, zvaného později Kněží hora. Na severozápadní straně byl oddělen tzv. Hlubokým dolem od sousedního kopce Javorky a na straně severovýchodní Studeným dolem od svahů Haknovce. Na severu chrání hrad vrchol nad Kněží horou a na jihu Plešivec tak dokonale, že hrad je skrytý až do posledního okamžiku, kdy se náhle objeví před překvapeným divákem v plné své nedobytné síle a výtvarné monumentalitě. 

Hrad se skládá v podstatě ze čtyř základních částí: z předhradí se vstupní bránou, z purkrabství s přilehlou studniční věží, z vnitřního hradu, uzavírající císařský palác s mariánským kostelem a konečně z Velké věže. Tato je vlastním jádrem celé stavby a ovládá z nejvyššího bodu hradiště všechny ostatní části hradu. 

Projektanta stavby nelze bezpečně určit. Ve starší literatuře se často uvádí jako autor návrhu Francouz Matyáš z Arassu, od roku 1344 činný na stavbě svatovítské katedrály v Praze. Karlštejn je však stavbou příliš individuální, než aby ji bylo možno zařadit beze zbytku do tehdejšího vývoje. Z cizích typů přijímá sice některé základní prvky, ale jsou použity tak osobitě, že jejich provenienci lze určit jen velmi přibližně. Že na stavbě pracoval domácí architekt a ne cizinec je zřejmé ve způsobu hradního opevnění, které je charakteristické pro český vývoj. Je tedy nepochybné, že celá kompozice stavby je především dílem samotného císaře Karla IV. Potvrzuje to zejména epický, narativní způsob, jímž je celá vůdčí myšlenka podána. Vyznívá to hlavně z těžké nádhery hlavního prostoru, v kapli Utrpení. 

Vnitřní výzdobou pověřil Karel IV. skupinu dvorních malířů, z nichž jsou známa jen jména Theodorik a Wurmser. Ovšem onoho velice nadaného malíře, který s výzdobou císařského paláce karlštejnského začal, ani neznáme jménem a označujeme ho proto jako Mistra rodokmenu. 

Současně se stavbou hradu staral se Karel IV. i o jeho bezpečnost a zvelebení celého okolí. Ochranu hradu svěřil manům, kteří konali na hradě různé služby. Za odměnu jim Karel IV. propůjčil svobodné statky. Dělili se na many robotné a rytířské. K zabezpečení hradu přispívalo i opevnění nejbližšího okolí. Obě údolí, která se dole pod hradem spojovala, dal císař přehradit kamennými zdmi s branami. Slunné svahy nad Berounkou dal osázet rakouskou révou a v roce 1357 založil na pahorku při řece, kostel sv. Palmacia, který byl filiální svatyní kostela P. Maria na hradě. 

Texty k obrázkům: 

1. Pohled od jihozápadu na hrad Karlštejn, který dal postavit český král a římsko-německý císař Karel IV. Základní kámen položil sám arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic. 

2. Kostel P. Marie byl podle nadační listiny vyhrazen potřebám kapituly pětičlenného kolegia. 

3. Vstupní brána, v pozadí kostel P. Marie spojený přechodem s ústředním prostorem celého hradu, Velkou věží. 

4. Chodba ve spojovacím přechodu mezi kostelem P. Marie a Velkou věží. V pozadí sakristie v kostele P. Marie. 

5. Kaple Utrpení, též zvaná sv. Kříže, je ústředním motivem celého hradu. Stěny jsou zdobeny leštěnými polodrahokami a bohatě zlacené. Nádheru kaple dovršuje silně zlacená klenba. Byly zde uloženy i korunovační klenoty. 

6. Pohled na hlavní věže, v popředí kostelní budova s kostelem P. Marie. V pozadí hlavní dominanta hradu, Velká věž, s kaplí Utrpení. 

7. Pohled z parkánu na západní stranu kostelní budovy a hlavní věže. V době Karlově to byl jen holý a neschůdný povrch skály, který byl až v 16. století vydlážděn.