006-092 Státní hrad KARLŠTEJN II 

Zakladatelem hradu byl Karel IV. a nazván byl Karlštejn, tak jak pravil sám Karel IV. "přidáním našeho vlastního jména pro větší památku kázali jsme jmenovati tak, aby Karlštejn se nazýval". Základní kámen ke stavbě položil dne 10. června 1348 sám pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, důvěrný Karlův přítel a rádce. Žádný jiný hrad u nás, ani jinde v celé Evropě, nebyl založen tak slavnostním způsobem. 

Karlštejn je svým stavebním typem zjevem naprosto ojedinělým, který nemá předchůdců ani následovníků. Karel přisuzoval tomuto hradu zvláštní účel, který osvětluje dokument z 27. března 1357. Je to nadační listina, kterou Karel zakládá na hradě kapitulu. Z jejího obsahu vyplývá, že ústředním prostorem celého hradu měla být kaple, věnovaná památce Kristova utrpení na kříži, ve které měly být uloženy ostatky Kristova utrpení. Listina se výslovně zmiňuje o hřebu z Kristova kříže a o tzv. kopí utrpení, tedy relikvie, které byly jedinečnou a nedílnou součástí insignií říšského korunovačního pokladu. Tento zde byl také po roce 1358 uložen. 

Za husitských válek dal sem král Zikmund uložit roku 1419 také české korunovační klenoty. Nějaký čas byly tedy na hradě uloženy obojí insignie, říšské i české. Ale už v roce 1421 dal Zikmund nejprve český a v roce 1423 i říšský poklad z hradu odvézt. V roce 1434 byl na Karlštejn převezen archiv království českého a spolu s korunovačními klenoty byl uložen v kapli Utrpení. 

Až do konce 15. století byl vnitřní hrad v poměrně dobrém stavu. Neuškodilo mu ani sedmiměsíční obléhání vojsky pražanů a oddíly polského Zikmunda Korybutoviče roku 1422. Mnohem hůře, než hradní stavby, pochodily poklady, které padly za oběť hradní posádce, pokud se jich již dříve nezmocnil sám císař Zikmund. Od roku 1437 až do roku 1452 byl hrad v moci pánů z Hradce, vůdců katolické strany české, kteří dostali hrad od Zikmunda zato, že mu dopomohli k českému trůnu. 

Roku 1497 byl uzákoněn purkrabský úřad karlštejnský, který se stal nejdůležitějším a nejvýnosnějším zemským úřadem. Od těchto dob doznal hrad značných změn, které byly zhruba dokončeny v roce 1596. V drobných úpravách se sice ještě pokračovalo, ale to již se slavné období Karlštejna chýlilo ke konci. V roce 1618 se hradu zmocnili stavové podobojí a dne 22. června 1619 dali korunovační klenoty převézt do Prahy. Hrad, zbavený smyslu i obsahu, upadal v zapomenutí a chátral. V roce 1625 věnoval Ferdinand II. hrad a panství jako stolní statek českým královnám, ale hned jeho první majitelka Eleonora hrad v roce 1626 zastavila. V zástavě Kavků z Říčan zůstal až do roku 1693. 

V roce 1648 zpustošili hrad Švédové a od té doby neustále chátral. Byly sice učiněny několikrát pokusy o jeho opravu, ale vždy k jeho škodě. Teprve v roce 1887 na nátlak širokých vrstev národa, c. k. Centrální komise započala s restauračními pracemi, které však nesmyslně zničily velké renesanční přestavby Avostalisovy. Dnes se o tom všem dovídáme jen z obrazů malířů 19. století. 

Texty k obrázkům: 

1. Pohled na Karlštejn od západu. Hrad se v podstatě skládá ze čtyř základních částí: z předhradí se vstupní branou, z purkrabství s přilehlou studniční věží, z vnitřního hradu, uzavírajícího císařský palác s mariánským kostelem a konečně ze základního jádra celé stavby, velké věže. 

2. Pohled z purkrabského dvora na hradní bránu a za ní stojící mariánský kostel. V pozadí hlavní věž, ideová dominanta hradu. 

3. Hlavní sál v císařském paláci byl vyzdoben s ohledem na císařův zájem o historii vlastního rodu. Na stěně vlevo jsou plastiky čtyř Karlových manželek. 

4. Kostel P. Marie dal Karel IV. zřídit roku 1357, kdy založil na Karlštejně kapitulu. Původně to byl jeden velký sál, který byl rozdělen na kostel, sakristii a předsíň. 

5. Vlastní prostor kaple Utrpení Kristova, krátce zvané Sv. kříže, se dělí na dvě části vysokou zlacenou mříží. V čelní stěně presbyteria za oltářem je obdélníkový výklenek, uzavřený zlacenou mříží, ve kterém byly uloženy korunovační klenoty. 

6. Pohled z parkánu na západní stranu kostelní budovy a hlavní věž. Přímý vstup z ochozu do přízemí kostelní budovy vedl po dřevěném můstku. 

7. Císařský palác byl representačním obydlím světského vládce. Ve východní části je půl válcová věž sv. Mikuláše.