006-087 STÁTNÍ ZÁMEK SLATIŇANY 

V podhůří Železných hor, v malebném kraji nedaleko starobylé Chrudimě, na trati a státní silnici Pardubice - Havlíčkův Brod, leží na obou březích Chrudimky městečko Slatiňany. V jeho panoramatu upoutá naši pozornost žlutavá budova zámku s mansardovými střechami, stojící na ostrohu levého břehu řeky. 

Moderní renesanční zámek si dal kolem roku 1580 přestavět ze středověké tvrze Bohuslav Mazanec z Frymburka, písař menších desek zemských, od "paumistra Jeho Milosti Císařské" Oldřicha Avostalise. Zámek byl později upravován barokově a za Auerspergů, kteří vlastnili Slatiňany 200 let, dokončili jeho úpravu v empiru a romantické pseudogotice stavitelé František Schmoranz a Benedikt Škvor. Od roku 1945 je zámek státním majetkem, nyní ve správě Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody Východočeského kraje v Pardubicích. 

Protože Slatiňany leží v kraji známém chovem koní, jezdeckým dostihovým sportem, zvláště Velkou pardubickou, chrudimskými trhy na koně, v kraji, kde je i náš nejstarší hřebčín Kladruby nad Labem, založený 1579 Rudolfem II., dostalo se i slatiňanskému zámku v osvobozeném státě nové náplně: byl vybrán za stánek nejlepšího přítele a pomocníka člověka, koně. Od roku 1947 se v něm buduje podle programu a návrhů vysokoškolského profesora dr. Františka Bílka tak zvané hippologické muzeum. Muzea tohoto druhu a rozsahu jsou pouze dvě na světě: ve Slatiňanech a Muzeum chovu koní Timirjazevovy Všesvazové zemědělské akademie Leninova řádu v Moskvě. Je třeba zdůraznit, že slatiňanské muzeum, kterému se obdivuje tolik domácích i zahraničních návštěvníků a vysoce je hodnotí, vybudoval až náš socialistický stát po druhé světové válce. 

Slatiňanské hippologické sbírky seznamují návštěvníky s koněm nejdříve z hlediska vědeckého a ve druhé části pak s tím, čím kůň přispěl kultuře člověka po stránce kulturně historické. Kůň svou krásou a inteligencí inspiroval umělce a je proto jedním z nejvíce zobrazovaných a opěvovaných zvířat. Byl do nedávna nejrychlejším dopravním prostředkem souše a na svém hřbetě a ve vozech pomáhal k rychlejšímu šíření lidské civilizace a kultury. Buduje se zde stánek tvoru, který skoro 4 000 let věrně slouží člověku, který člověka doprovázel od kolébky až ke hrobu - v radosti a míru, ale bohužel i ve válce a smutku. 

Současně se tu představuje kůň jako pomocník člověka v poště a dopravnictví, při lovech a různých dobových slavnostech, ve sportu, jezdecké škole, částečně v zemědělství, vojenství a cirkusu. Jsou zde též různé typy kočárů, saní, postrojů, sedel a jejich částí, často umělecky zdobené dovednýma rukama. 

K zámku přiléhá anglický, přírodně krajinářský park, vzácná sadovnická práce. Za parkem, v sadovnicky upraveném přechodu mezi parkem a volnou přírodou jsou pastviny, na nichž se od května pasou klisny s hříbaty místní Výzkumné stanice pro chov koní. 

Slatiňany a jejich malebné, přírodními krásami bohaté okolí, byly oblíbeným místem básníka Jaroslava Vrchlického, který sem v letech 1890 až 1909 často zajížděl. Na jeho památku je na dnešním Vrchlického návrší za zámeckým parkem, kde nejraději sedával, zasazena pamětní deska s básníkovým reliéfem od sochaře Otakara Španiela. 

B. Horáková 

K obrázkům (foto Antonín Knedla): 

1. Zámek Slatiňany - pohled z parku na jižní křídlo. Součásti zámeckého areálu je udržovaný anglický přírodně krajinářský park. 

2. Zámecká jídelna je vybavena druhorokokovým nábytkem. Olejomalbu, zobrazující začátek štvanice, začal malovat Philip Ferdi di Harailton a roku 1750 ji dokončil císařský malíř. Lustr je benátský, z Murana. 

3. V zámecké knihovně je 4 000 svazků. Skříně v novém barokním stylu, jakož i květinový stolek v anglickém rokoku zhotovil slatiňanský řezbář František Jirouš. 

4. V pracovně ve věži, vyzdobené Ridingerovými rytinami, budí největší pozornost tak zvaný "Železný pán" - turnajové brnění z konce XVI. století. 

5. Jezdecký portrét španělského krále Filipa IV. Je to kopie obrazu D. Vellasqueze, kterou vytvořil malíř František Plischke z Liberce. 

6. Kůň v poště a dopravnictví. Na vycpaném koni sedlo pro kurýra z XVIII. století, vpředu kurýrské boty a taška. Stěny zdobí anglické grafiky. 

7. Poprsní postroj pro šestispřeží - nádherná ruční práce stará přes 250 roků. Postroj je zachovalý a použitelný.