006-076 HLUBOKÁ II - Státní zámek  

Je u nás málo feudálních sídel s tak pestrou minulostí, jako má Hluboká. Založil ji ve 13. stol. Přemysl II. na ochranu královské moci, ale jak se brzy ukázalo, nebyla Hluboká vždy oporou královských práv. Když na příklad sídlil na Hluboké rod Vítkovců, byl příslušník tohoto rodu, Záviš z Falkenštejna, přímým vůdcem odboje proti králi. Za trest byl na louce pod Hlubokou popraven. 

Sídelní panstvo se na Hluboké často střídalo. Králové ji dávali do zástavy, když měli dluhy a znovu ji vypláceli, když se královské pokladně lépe dařilo. Vladislav II. zastavil Hlubokou Pernštejnům, kteří ji přebudovali na renesanční sídlo; později ji získal Ondřej Ungnad a ten ji prodal pánům z Jindřichova Hradce, z nichž zvlášť Adam z Hradce Hlubokou znovu přestavěl a rozšířil její hospodářství. Od něj koupil celé hlubocké panství rod Malovců, ti se postavili do řad odboje proti Habsburkům a Hluboká za trest propadla konfiskaci. Doslal ji darem španělský dobrodruh Baltazar Marradas, jehož dědic ji prodal r. 1661 Schwarzenberkům. Ti vládli na Hluboké až do konce druhé světové války. Za jejich panství prodělala Hluboká nejpodstatnější změny. Stal se z ní honosný zámek vybudovaný ve slohu windsorské gotiky, hodící se spíš do Anglie, než do jihočeského Povltaví. 

Zámek Hluboká budí nezvyklým slohem a bohatou výzdobou obdiv, ale vede i k zamyšlení, odkud se všechno to bohatství vzalo. Na tuto otázku dává historie jednoznačnou odpověď: na příklad o jednom z majitelů Hluboké, panu Adamovi z Hradce, kronikář napsal, že "zdroj pro panské podnikání hledal ve zvyšování dávek, roboty a násilném zabírání poddanské půdy." Spor o blata, zamokřené lučiny, zakončil po svém; dal vůdce bouřících se sedláků, rychtáře Jakuba Kubatu, popravit. Všichni majitelé Hluboké využívali robotní povinnosti svých poddaných a z jejich dřiny budovali své sídlo a statky. Za posledních pánů sice robotě odzvonilo, ale to už měli Schwarzenberkové víc než 200 000 hektarů půdy a pohádkové příjmy. 

Tento nespravedlivý stav skončil až roku 1945 a od té doby pečuje o Hlubokou stát. Návštěvníci se tu obdivují nejen dokonale udržované zámecké budově a přepychově vybaveným komnatám, ale též jedinečným uměleckým pokladům shromážděným v Jihočeské Alšově galerii, která byla vytvořena z bývalé zámecké jízdárny. Je tu opravdu co obdivovat, protože zámek Hluboká ve spojení s Jihočeskou Alšovou galerií je skutečným klenotem jižních Čech. 

K obrázkům (foto Jaroslav Novotný): 

1. Vstupní brána do zámku. Z tohoto pohledu se nejnápadněji projevuje sloh windsorské gotiky: rovné zakončení budov a nadměrné množství věžiček, vroubených zubatým cimbuřím. 

2. Dolní zahrada s bočním traktem zámku. Tuto tvář dostala Hluboká při poslední velké přestavbě v letech 1841 až 1871. 

3. Bývalá zimní zahrada slouží nyní jako vstupní hala do Alšovy jihočeské galerie. 

4. Na jihovýchodní straně zámku je veranda z litinových konstrukcí, které tvoří bohatou ornamentální výzdobu. 

5. Hlavní zámecké schodiště, jehož prostor zdobí ukázky starobylé válečnické výzbroje a množství loveckých trofejí. 

6. Ranní salón, nazvaný tak proto, že ho ozařovaly hned první paprsky ranního slunce. 

7. Knihovna je umístěna v nejdelším sále z celého zámku. Ve skříních a policích, upravených v klasicistním slohu je na 12 000 svazků převážně z 19. a 20. století. Kromě toho jsou tu soubory grafických prací a starobylé globy.