Detail anglicky Klášter Teplá
O tomto tématu ve Wikipedii (nové okno)
Detail
Označení 006-075
Země Československo (1975)
Světadíl Evropa
Foto Milan Racek
Výr.číslo Bez popisu
Žánr Památky
Obrázky
Pictures
1. Klášter
2. Interiér kostela
3. Hroznatova kaple
4. Varhany
5. Klášterní chodba
6. Knihovna
7. Misál
Doprovodný text

006-075 KLÁŠTER TEPLÁ 

Asi deset kilometrů na východ od Mariánských Lázní leží město Teplá, které na rozdíl od osad, jež vznikaly pod záštitou hradů, rostlo pod vlivem nedalekého kláštera. Původně tu stála nad říčkou Teplá dřevěná tvrz, která chránila důležitou cestu ze západních zemí do českého království, ale ta později zanikla a střediskem celého kraje se stal klášter. Založil ho roku 1193 český šlechtic jménem Hroznata z rodu Sezimova; učinil tak prý za pokání, že se nezúčastnil křižácké výpravy do Palestiny. 

Klášter osadil Hroznata českými mnichy z pražského Strahova a později i sám vstoupil do jejich premonstrátského řádu a stal se nakonec převorem kláštera. Když pak Hroznatu zajali a umučili loupeživí rytíři, zdědil klášter veškerý majetek Hroznatův. Od té doby patřil tepelský klášter k nejbohatším a téměř 900 let ovlivňoval duchovně, hospodářsky i národnostně celé rozlehlé oblasti jihozápadních Čech. 

Původně bylo městečko Teplá i celé okolí ryze české, ale později, když se osady vlivem válek a morových epidemií vylidňovaly, povolával klášter nové osadníky hlavně z Německa. Tak se stal původně český klášter nástrojem germanizace a okolní kraj se rychle poněmčoval. 

Nejstarší částí tepelského kláštera je chrám Zvěstování P. Marie, založený na počátku 13. století; jeho dnešní vnitřní výzdoba je z poloviny 18. století. Hlavní část vlastního kláštera tvoří opatství s velkými, nádherně vyzdobenými prostorami a tak zvaný konvikt s obydlími mnichů. Kromě toho je při klášteře rozlehlá přístavba pro umělecké sbírky a celá řada pomocných budov pro administrativní a hospodářské účely. 

Hlavním posláním tepelského kláštera byla duchovní správa rozlehlého okolí, dosazování kněží na okolní fary, péče o nemocné a výuka. V Teplé založili mniši nemocnici a v klášteře školu, do které však měli přístup jen synkové bohatých šlechticů. V prvních stoletích existence kláštera se jeho opati a mniši zabývali jen zmíněnými úkoly, ale později se někteří věnovali též světským vědám, hlavně přírodním. Klášterní knihovna, ve které se od samého začátku shromažďovaly staré rukopisy a knihy náboženské, se později rozšířila o knihy vědních oborů a má dnes přes 80 000 svazků, které slouží k vědecké práci našich i zahraničních badatelů. Nejzajímavější částí kláštera jsou přístupné veřejnosti a těší se velkému zájmu milovníků umění našich i zahraničních. 

Tepelský klášter, jeho sbírky uměleckých předmětů a zvlášť jedinečná knihovna jsou významným kulturním objektem, o který pečuje Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni. 

 

K obrázkům (foto Milan Racek): 

1. Bývalý klášter premonstrátů v Teplé a kostel Zvěstování P. Marie, který je nejstarší a nejcennější zdejší budovou. 

2. Vnitřek kostela Zvěstování P. Marie. Je to trojdílná románská basilika, jejíž interiér byl nově upraven v 18. století. 

3. Hroznatova kaple, dílo mnichovského umělce Georga Busche z konce 19. století. 

4. Varhany jsou dílem tachovského varhanáře Antonína Gartnera z let 1754 až 1756. V pozadí je erb Hroznatův, který se později stal opatem kláštera. 

5. Klášterní chodba, kde jsou umístěny obrazy a sochy z bývalého kláštera. 

6. Klášterní knihovna v Teplé je po strahovské knihovně druhá největší knihovna v Čechách. Byla vybudována v letech 1904 až 1908 ve slohu barokních sálových knihoven a je v ní umístěno na 80 000 knih. 

7. Misál opata Zikmunda, gotický rukopis z roku 1460. 

Home