006-074 OLOMOUCKÉ HRADY A ZÁMKY 

Představa hradu se pravidelně spojuje s představou příkrého návrší nebo skalní výspy; obojího má Olomoucko sice málo, ale přesto tu bývalo hradisk poměrně dost. 

Zpočátku, někdy kolem 11. století, to byla různě velká hradiska, později, zvláště po roce 1.300 i několik pevných hradů. A když nároky feudálního panstva na úroveň bydlení stouply, přestavovaly se některé hrady na zámky, např. Šternberk a Bouzov, a kromě toho bylo na Olomoucku vybudováno i několik nových zámků a zámečků (Náměšť na Hané, Bílá Lhota aj.). 

Je pravda, že to všechno byla panská sídla, ale vytvořily je ruce našeho lidu. 

Proto také Vlastivědný ústav v Olomouci pečlivě dbá o údržbu všech těchto pokladnic starého umění a dává všem milovníkům kulturních a uměleckých památek příležitost k jejich návštěvě. 

V tomto stereokotoučku sběratelé pouze nahlédnou do hradu Šternberka, Náměště na Hané, Bílé Lhoty a Bouzova; pro ty, kdož se chtějí s těmito místy podrobně seznámit, doporučujeme specielní stereokotoučky jmenovaných zámků a hradů. 

K obrázkům (foto L. Kořínek): 

1. Šternberk patří k nejstarším hradům na Moravě. Založil ho v polovině 13. století Zdeslav ze Šternberka na úpatí Nízkého Jeseníku, na severním okraji olomoucké roviny. Během doby se majitelé hradu několikrát měnili a současně se změnil i sám hrad. Poslední stavební změny provedl koncem minulého století kníže Jan II. z Lichtnštejna, jeden z nejbohatších velkostatkářů první republiky. Ten také shromáždil do Šternberka mnoho uměleckých obrazů a soch. 

2. I když část sbírek byla před r. 1945 odvezena do zahraničí, zůstalo tu mnoho cenného nábytku i ukázek výtvarného umění od gotiky, přes renesanci až po barok. Na snímku jedna z komnat šternberského zámku. 

5. Zámek v Náměšti na Hané patří k poměrně novodobým ukázkám feudálních staveb. Vybudoval ho v 18. století František Bonaventura hrabě z Harrachu. Konečnou, hlavně vnitřní úpravu dostal zámek od dalšího majitele, jímž byla rodina hrabat Kinských. Část starobylého nábytku pochází z nedalekého hradu Sovince a ukázky ušlechtilého porcelánu a vzácné obrazy jsou z oblastní galerie v Olomouci. 

4. Velké pozornosti se v Náměšti těší sbírka barokních a secesních kočárů, jichž používali olomoučtí biskupové a arcibiskupové. 

5. K nejmenším zámkům Olomoucka patří zámeček v Bílé Lhotě u Litovle. Ten vábí hlavně návštěvníky přírody, protože kolem zámečku je park, který tvoří tak zvané arboretum, což je soubor více než dvou set druhů listnatých a jehličnatých stromů a keřů, našich i cizokrajných. Zvláštní pozornosti se těší "velešachy", kde si návštěvníci mohou ve stínu parkových velikánů uspořádat šachový turnaj. 

6. Hrad Bouzov je z celého Olomoucka nejkrásnější. Byl založen kolem roku 1300 a často měnil své majitele. Z těch nejvýznamnějších byl rod Kunštátských, ze kterého pocházel i Jiří z Poděbrad a je velmi pravděpodobné, že se tento pozdější husitský král narodil právě tu, na hradě Bouzově. V 17. století koupil Bouzov bavorský biskup a velmistr řádu německých rytířů a Bouzov se stal na dvě a půl století řádovým hradem a sídlem jeho velmistra. Tenkrát byl hrad nákladně přebudován do dnešní romantické podoby a také jeho vnitřní prostory byly vyzdobeny podle vkusu německé pozdní gotiky a renesance. 

7. Největší vnitřní prostorou Bouzova je tak zvaný rytířský sál. Na snímku je honosně zdobený vstup do tohoto sálu, při jehož boční stěně je rozměrný krb.