006-067 KROMĚŘÍŽSKÝ ZÁMEK 

Státní zámek v Kroměříži vděčí za svůj původ a vnitřní vybavenost církevním hodnostářům, ale má mnoho i světských zajímavostí. A kdyby z několika obrazů neshlíželi na návštěvníka honosně oblečení biskupové a arcibiskupové, ani by možná nepoznal, že je v residenci církevních hodnostářů. Dnes je kroměžížský zámek významnou stavební památkou, v jehož prostorách se uchovala umělecká díla nesmírné ceny. 

Počátky Kroměříže sahají až do 9. století, kdy na jejím místě stálo slovanské hradiště a malá ves. Po zániku hradiska koupil ves r. 1110 biskup Jan II. a od té doby se stala Kroměříž na dlouhá staletí majetkem církevní vrchnosti. Koncem 13. stol. vybudoval Bruno ze Schaumburka v sousedství kroměřížské osady raně gotický hrad a od té doby sloužila Kroměříž za residenci olomouckých biskupů. Druhý, kdo se významně podílel na počáteční výstavbě kroměřížského biskupského sídla, byl biskup Stanislav Turza; dokončil v 16. stol. přestavbu kroměřížského hradu, který už tehdy tvořila dvoupatrová mohutná budova o čtyřech křídlech, seskupených kolem vnitřního nádvoří s vysokou vstupní věží. 

Po válce třicetileté, ve které byla Kroměříž téměř zničena, ujal se výstavby kroměřížské residence biskup Karel z Lichtenštejna, člen smutně proslulého rodu, který tak velice zbohatl z konfiskátů po bitvě na Bílé hoře. Lichtenštejn se nespokojil s původní formou kroměřížského sídla a přebudoval je na barokní zámek, oddělený od města příkopem. K dalším změnám ve výstavbě zámku a jeho vnitřních prostor došlo po velkém požáru Kroměříže r. 1752. Na těchto úpravách se podíleli nejpřednější umělci těch dob, zvláště italský architekt Giovanni Pietro Tencalla. 

Nejvýznamnější zámecké prostory jsou v prvním patře: Lovecká síň, Růžový salonek, Carský salon, Poradní síň s portréty biskupů, Malá jídelna s panelovou galerií a nejkrásnější pak Sněmovní sál, kde r. 1848 zasedal rakouský ústavodárný sněm národů. Ve druhém patře zámku je slavná kroměřížská obrazová galerie. Jejím nejvzácnějším dílem je obraz benátského renesančního malíře Tiziana "Apollón a Marsyas." 

Na severovýchodní straně je při zámku tak zvaná Podzámecká zahrada. V tomto rozlehlém parku s mnoha vzácnými stromy a vodními plochami je i několik malých, ale pozoruhodných staveb, jako Pompejánská kolonáda a Chrámek přátelství. V poslední době k nim přibyla i malá zoologická zahrada a akvárium. 

K obrázkům (foto Antonín Knedla):  

1. Zahradní průčelí kroměřížského zámku. Jeho úpravu navrhl koncem 17. století italský inženýr architekt Giovanni Pietro Tencalla. 

2. Nádvorní průčelí zámku. Znak nad vchodem vytvořil kroměřížský sochař Jan Beck, sochy andělů F. Neuman roku 1901 - 1902. 

3. Lovecký salón. Na stěnách starobylé zbraně a sbírka loveckých trofejí. 

4. Manský sál. Vpravo pod baldachýnem trůnní křeslo, vlevo starobylá, umělecky zdobená kamna. 

5. Růžový salónek má jméno podle barvy čalounů na stěnách a nábytku. 

6. Poradní síň s portréty biskupů, kteří v Kroměříži přebývali. Dnešní úprava síně je z druhé poloviny 18. století, po velkém požáru v roce 1752. 

7. Malá jídelna s panelovou obrazovou galerií. Obrazy vsazené do panelů pocházejí ze zámecké galerie.