006-066 KOZEL - státní zámek 

Asi dvanáct kilometrů od Plzně, na pravém břehu řeky Oslavy, stojí malý zámeček, který má podivné jméno - Kozel. Podle pověsti se tu prý konával pohanský obřad "obětování kozla" a odtud snad jméno zámku, vybudovaného na úpatí lesnaté stráně, obklopené anglickým parkem se skupinami amerických dubů, thují, cypřišů a jiných vzácných stromů, a s nezbytným rybníkem a labutěmi. 

Zámek Kozel dala vybudovat koncem 18. století rodina hrabat Černínů, sídlící tehdy v zámku v nedalekých Šťáhlavech. Za vedení stavitele Haberditze vznikla nejdříve navenek skromná přízemní čtyřkřídlá budova s uzavřeným dvorem, před jihozápadním křídlem s mansardovým podkrovím a s terasou a krásným výhledem do vlídného údolí říčky Úslavy a na hrad Radyni. V severozápadním křídle byly hostinské pokoje, v jihovýchodním kuchyně a jídelny, a v severovýchodním, kde je vjezd do zámeckého dvora, bylo služebnictvo a stáje. V této podobě sloužil Kozel jako lovecký zámeček. 

Brzy se však Kozel proměnil v letní sídlo hraběcí rodiny a musel být zvětšen, což velmi obratně provedl pražský stavitel italského původu Jan Ig. Palliardi; přistavil kapli, jízdárnu, byty pro lokaje, stáje a šťastně vyřešil i prostranství před zámkem a příjezd k němu. Bohatá malířská výzdoba zámku je od Antonína Tuvory, sochařské a štukatérské práce od sochaře Ig. Platzera mladšího, který vytvořil též loveckou plastiku na terase a oltář v zámecké kapli. 

Později zdědil zámek Kozel rod Valdštejnů; ti zřídili kolem roku 1830 v bývalé stáji malé divadélko, pro pobavení šlechtických návštěvníků. Toto divadélko doplňuje naše světoznámá zámecká divadla, která se zachovala v Českém Krumlově, v Litomyšli a na zámku Kačina u Kutné Hory. Bývalá jízdárna je nyní upravena jako stálá výstava sochařských děl mistra Karla Dvořáka (1893 až 1950). V budoucnu bude zámecká kaple sloužit jako koncertní síň a v bývalé konírně bude instalována část lobkovické galerie z křimického zámku u Plzně. 

Zámeček Kozel tvoří slohově půvabný celek na rozhraní stylu Ludvíka XVI. a klasicismu z konce 18. století. 

K obrázkům (foto Jiří Anděl): 

1. Severovýchodní křídlo hlavní zámecké budovy, vstup do zámeckého nádvoří. 

2. Zámecká kaple vystavěná architektem Ing. Palliardim. 

3. Jídelna s průhledem do sousedního sálu. 

4. Velký salón s malbami Antonína Tuvory. Obrazy s antickými náměty jsou umístěny v kruzích mezi výhledy do romantických krajin. 

5. Jídelna s rokokovým krbem; nábytek i malba stěn odpovídají módě Ludvíka XVI. 

6. Modrý salón, s průhledem do dalších komnat. 

7. Bývalá jízdárna, dnes sochařská galerie mistra Karla Dvořáka.