006-058 PRAŽSKÝ HRAD VI 

Už po tisíc let tyčí se na levém břehu Vltavy monumentální dominanta Prahy, sídlo hlavy státu, symbol naší samostatnosti, Pražský hrad. Archeologie a umělecká historie odkrývají výtvory středověkých tvůrců a díla prostých lidí, stavby světské i církevní, zbudované za vlády Břetislava I. (1034-1055), Spytihněva II. (1055-1061) a Soběslava I. (1125-1140). Na předrománských a románských stavbách vyrostl za posledních Přemyslovců a za Lucemburků gotický královský palác, velkolepá nedostavěná gotická katedrála i paláce velmožů. Za králů z rodu Jagellonců a prvních Habsburků pronikla na Pražský hrad renesance. Do vývoje nelítostně zasáhl velký požár Hradu roku 1541, ale stavební činnost se znovu rozvinula za Ferdinanda I., Maxmiliána II., Rudolfa II. a pokračovala za Matyáše a dalších až k Marii Terezii, kdy byla architektonická minulost jednotně skloubena v souvislou kulisu kolem hradních nádvoří. Dozníváním stavební činnosti v 19. století je gotizující dostavba svatovítského chrámu a domů na Jiřském náměstí. Nové velké architektonické úpravy vneslo na Pražský hrad století dvacáté. Po roce 1948 se Pražský hrad stal skutečným symbolem vlády československého lidu a v posledních létech se mu dostává nejvyšší péče v podobě rozsáhlých rekonstrukcí starších objektů a restaurací uměleckých předmětů a památek. Pražský hrad se stává naší nejvzácnější národní kulturní památkou.  

K obrázkům (foto Petr Delev): 

1. Chrám sv. Mikuláše při pohledu z Pražského hradu přes královskou zahradu "Na Valech". Po levé straně tak zvané Ludvíkovo křídlo Starého paláce z let 1509-10 od Benedikta Rejta. 

2. Terasa u jízdárny upravená podle návrhu architekta Pavla Janáka kolem roku 1955. V pozadí jízdárna, dílo arch. J. B. Matheyho z konce 17. století. V letech 1947-49 byla jízdárna adaptována architektem Janákem na výstavní síň. 

3. Jiřská ulička s Černou věží. Po pravé straně renesanční a barokní domy ze 16. až 18. století, vpravo dole Dům československých dětí. Černá věž pochází z doby vlády knížete Soběslava, kolem roku 1135. 

4. Zlatá ulička pochází z roku 1597. Její drobounké domky sloužily za obydlí hradních střelců, kteří bděli nad pořádkem a bezpečností hradu. Později se ulička stala útočištěm hradní i církevní čeledi a drobných řemeslníků. V souvislost s alchymisty Rudolfa II. ji uvádí pouze pověst. 

5. Nové zámecké schody byly vybudovány v 16. století místo původní staré cesty. Domy, které je vroubí po pravé straně, jsou ze 16. a 17. století. 

6. Pohled na Malou Stranu, k Vltavě a jejím mostům, a na Nové Město s Vyšehradem v pozadí. 

7. Pražský hrad a katedrála sv. Víta při pohledu ze Strahovské zahrady. V popředí Úvoz, kdysi hlavni cesta na Pohořelec a do Hradu, s renezančnimi a barokními domy.