006-057 PRAŽSKÝ HRAD V 

Už po tisíc let tyčí se na levém břehu Vltavy monumentální dominanta Prahy, sídlo hlavy státu, symbol naší samostatnosti, Pražský hrad. Archeologie a umělecká historie odkrývají výtvory středověkých tvůrců a díla prostých lidí, stavby světské i církevní, zbudované za vlády Břetislava I. (1034-1055), Spytihněva II. (1055-1061) a Soběslava I. (1125-1140). Na předrománských a románských stavbách vyrostl za posledních Přemyslovců a za Lucemburků gotický královský palác, velkolepá nedostavěná gotická katedrála i paláce velmožů. Za králů z rodu Jagellonců a prvních Habsburků pronikla na Pražský hrad renesance. Do vývoje nelítostně zasáhl velký požár Hradu roku 1541, ale stavební činnost se znovu rozvinula za Ferdinanda I., Maxmiliána II., Rudolfa II. a pokračovala za Matyáše a dalších až k Marii Terezii, kdy byla architektonická minulost jednotně skloubena v souvislou kulisu kolem hradních nádvoří. Dozníváním stavební činnosti v 19. století je gotizující dostavba svatovítského chrámu a domů na Jiřském náměstí. Nové velké architektonické úpravy vneslo na Pražský hrad století dvacáté. Po roce 1948 se Pražský hrad stal skutečným symbolem vlády československého lidu a v posledních létech se mu dostává nejvyšší péče v podobě rozsáhlých rekonstrukcí starších objektů a restaurací uměleckých předmětů a památek. Pražský hrad se stává naší nejvzácnější národní kulturní památkou. 

K obrázkům (foto Petr Delev): 

1. Španělský sál byl vybudován za Rudolfa II. v letech 1589 až 96. Za pruského obléhání roku 1757 byl silně poškozen a dnešní úprava pochází z let 1865 až 68 od architekta Ferdinanda Kirschnera a sochaře Paula de Vigne. 

2. Vladislavský sál, největší interiérový prostor středověké Prahy, byl vybudován za Vladislava Jagellonského architektem Benediktem Rejtem z Pistova v letech 1486 až 1502. 

3. Stará sněmovna byla postavena v letech 1559 až 63 podle návrhů architekta Bonifáce Wohlmuta. Od téhož architekta je i tribuna nejvyššího písaře království českého. 

4. Síň Karlova paláce rekonstruoval v letech 1954 až 55 architekt Pavel Janák v přízemí tak zvaného Starého paláce. Původně byla tato síň vybudována po roce 1336 a zaklenuta za Václava IV. 

5. Jezdecké schody vybudoval kolem roku 1500 Benedikt Rejt v severovýchodním křídle Starého paláce, aby po nich mohli přijíždět koně rytířů k turnajům ve Vladislavském sále. 

6. Interiér baziliky sv. Jiří. Románská stavba z první poloviny 12. století, se zbytky původního kostela z 10. a 11. století. Restaurována byla na přelomu 19. a 20. století, naposledy v letech 1958-62. Nástěnné malby chóru jsou ze 13. století. Před kryptou jsou dvě tumby s ostatky českých knížat. 

7. Bazilika sv. Jiří. Barokní průčelí této románské baziliky pochází z roku 1680. Připojená kaple sv. Jana Nepomuckého, vybudovaná podle návrhů Františka Kaňky, pochází z let 1718-22.