Detail anglicky Pražský hrad IV - Chrám sv. Víta
O tomto tématu ve Wikipedii (nové okno)
Detail
Označení 006-056
Země Československo
Světadíl Evropa
Foto Petr Delev
Výr.číslo Q-05-71217
Žánr Hrady a zámky
Obrázky
Pictures
1. Interiér kadedrály
2. Západní chór
3. Východní chór
4. Náhrobek českých králů
5. Arcibiskupská kaple
6. Náhrobek sv. Jana Nepomuckého
7. Nástěnné malby ve Svatováclavské kapli
Doprovodný text

006-056 PRAŽSKÝ HRAD IV - CHRÁM SV. VÍTA 

Už po tisíc let tyčí se na levém břehu Vltavy monumentální dominanta Prahy, sídlo hlavy státu, symbol naší samostatnosti, Pražský hrad. Archeologie a umělecká historie odkrývají výtvory středověkých tvůrců a díla prostých lidí, stavby světské i církevní, zbudované za vlády Břetislava I. (1034-1055), Spytihněva II. (1055-1061) a Soběslava I. (1125-1140). Na předrománských a románských stavbách vyrostl za posledních Přemyslovců a za Lucemburků gotický královský palác, velkolepá nedostavěná gotická katedrála i paláce velmožů. Za králů z rodu Jagellonců a prvních Habsburků pronikla na Pražský hrad renesance. Do vývoje nelítostně zasáhl velký požár Hradu roku 1541, ale stavební činnost se znovu rozvinula za Ferdinanda I., Maxmiliána II., Rudolfa II. a pokračovala za Matyáše a dalších až k Marii Terezii, kdy byla architektonická minulost jednotně skloubena v souvislou kulisu kolem hradních nádvoří. Dozníváním stavební činnosti v 19. století je gotizující dostavba svatovítského chrámu a domů na Jiřském náměstí. Nové velké architektonické úpravy vneslo na Pražský hrad století dvacáté. Po roce 1948 se Pražský hrad stal skutečným symbolem vlády československého lidu a v posledních létech se mu dostává nejvyšší péče v podobě rozsáhlých rekonstrukcí starších objektů a restaurací uměleckých předmětů a památek. Pražský hrad se stává naší nejvzácnější národní kulturní památkou. 

 

K obrázkům (foto Petr Delev): 

1. Interiér chrámu sv. Víta. Pohled do hlavní lodi a chóru katedrály. Chór s kaplemi byly vybudovány v gotickém slohu Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem ve 14. století. 

2. Západní chór katedrály při pohledu z hlavní chrámové lodi. Tato část chrámu vznikla v pseudogotickém slohu v letech 1873-1929. 

3. Hlavní oltář, upravený v novogotickém slohu podle návrhu Josefa Krannera z let 1868-1873. V popředí vpravo náhrobek českých králů. 

4. Náhrobek českých králů, vytvořený z bílého mramoru, je prací nizozemského sochaře Alexandra Collina z let 1564-1589. Ozdobnou mříž vytvořil zámečník Jiří Schmidthamer. 

5. Arcibiskupská kaple byla postavena v gotickém slohu Matyášem z Arrasu. V letech 1793-1901 v ní byli pochováváni pražští arcibiskupové. Novogotický oltář vznikl r. 1898 podle návrhu arch. Josefa Mockera. 

6. Náhrobek sv. Jana Nepomuckého, zhotovený ze stříbra v jižním ochozu katedrály, je dílem vídeňského zlatníka Josefa Würtha z let 1733-1736, podle návrhu J. E. Fischera z Erlachu. 

7. Nástěnné malby Svatováclavské kaple. Tato kaple je dílem Parléřovy hutě z let 1362-1364. Její horní části stěn zdobí malby ze života sv. Václava; malby pocházejí z poloviny 16. století. 

Home