006-055 PRAŽSKÝ HRAD III - CHRÁM SV. VÍTA 

Už po tisíc let tyčí se na levém břehu Vltavy monumentální dominanta Prahy, sídlo hlavy státu, symbol naší samostatnosti, Pražský hrad. Archeologie a umělecká historie odkrývají výtvory středověkých tvůrců a díla prostých lidí, stavby světské i církevní, zbudované za vlády Břetislava I. (1034-1055), Spytihněva II. (1055-1061) a Soběslava I. (1125-1140). Na předrománských a románských stavbách vyrostl za posledních Přemyslovců a za Lucemburků gotický královský palác, velkolepá nedostavěná gotická katedrála i paláce velmožů. Za králů z rodu Jagellonců a prvních Habsburků pronikla na Pražský hrad renesance. Do vývoje nelítostně zasáhl velký požár Hradu roku 1541, ale stavební činnost se znovu rozvinula za Ferdinanda I., Maxmiliána II., Rudolfa II. a pokračovala za Matyáše a dalších až k Marii Terezii, kdy byla architektonická minulost jednotně skloubena v souvislou kulisu kolem hradních nádvoří. Dozníváním stavební činnosti v 19. století je gotizující dostavba svatovítského chrámu a domů na Jiřském náměstí. Nové velké architektonické úpravy vneslo na Pražský hrad století dvacáté. Po roce 1948 se Pražský hrad stal skutečným symbolem vlády československého lidu a v posledních létech se mu dostává nejvyšší péče v podobě rozsáhlých rekonstrukcí starších objektů a restaurací uměleckých předmětů a památek. Pražský hrad se stává naší nejvzácnější národní kulturní památkou. 

K obrázkům (foto Petr Delev): 

1. Chrám sv. Víta, pohled od východu. Tuto nejrozsáhlejší stavbu na Pražském hradě založil Karel IV. roku 1344 na místě basiliky z konce 11. století. Prvním architektem katedrály byl Matyáš z Arrasu, který vedl stavbu do roku 1352, druhým Petr Parléř (1353-1399). Chór katedrály byl dokončen r. 1385 a restaurován v letech 1862 až 1873 stavitelem Josefem Krannerem. 

2. Socha sv. Jiří, gotické dílo Martina a Jiřího z Kluže z r. 1373, opravené po roce 1562. V letech 1662-1928 stála socha na barokním podstavci, novou instalaci navrhl arch. Josip Plečnik. 

3. Zlatá brána katedrály je dílem Petra Parléře z let 1366-1367. Nad lomenými oblouky je mozaika z r. 1370 až 71, zobrazující Poslední soud. Mříž v bráně je od Jaroslava Horejce z roku 1954, dvě boční mozaiky uvnitř brány navrhl Karel Svolinský r. 1939. Chrámové dveře jsou od Jana Sokola z roku 1961. 

4. a 6. Opěrný systém jižní strany chóru je dílem Petra Parléře, druhého stavitele chrámu, z doby kolem roku 1380. 

5. Velká věž katedrály, založená Petrem Parléřem roku 1396, později stavěná jeho syny a nástupci až do válek husitských. Renesanční galerie je dílem Bonifáce Wohlmuta a Hanse Tirola z let 1560-1562. Cibulovitou střechu navrhl arch. N. Paccassi roku 1770. 

7. Katedrála z Královské zahrady. Pohled přes Jelení příkop na severní středověké opevnění Hradu a majestát katedrály. Královská zahrada byla založena roku 1534 podle návrhů italského zahradníka Francesca.