006-053 PRAŽSKÝ HRAD I 

Už po tisíc let tyčí se na levém břehu Vltavy monumentální dominanta Prahy, sídlo hlavy státu, symbol naší samostatnosti, Pražský hrad. Archeologie a umělecká historie odkrývají výtvory středověkých tvůrců a díla prostých lidí, stavby světské i církevní, zbudované za vlády Břetislava I. (1034-1055), Spytihněva II. (1055-1061) a Soběslava I. (1125-1140). Na předrománských a románských stavbách vyrostl za posledních Přemyslovců a za Lucemburků gotický královský palác, velkolepá nedostavěná gotická katedrála i paláce velmožů. Za králů z rodu Jagellonců a prvních Habsburků pronikla na Pražský hrad renesance. Do vývoje nelítostně zasáhl velký požár Hradu roku 1541, ale stavební činnost se znovu rozvinula za Ferdinanda I., Maxmiliána II., Rudolfa II. a pokračovala za Matyáše a dalších až k Marii Terezii, kdy byla architektonická minulost jednotně skloubena v souvislou kulisu kolem hradních nádvoří. Dozníváním stavební činnosti v 19. století je gotizující dostavba svatovítského chrámu a domů na Jiřském náměstí. Nové velké architektonické úpravy vneslo na Pražský hrad století dvacáté. Po roce 1948 se Pražský hrad stal skutečným symbolem vlády československého lidu a v posledních létech se mu dostává nejvyšší péče v podobě rozsáhlých rekonstrukcí starších objektů a restaurací uměleckých předmětů a památek. Pražský hrad se stává naší nejvzácnější národní kulturní památkou. 

K obrázkům (foto Petr Delev): 

1. Hrad od Domu umělců. Obklopen zelení, dominuje Hrad s katedrálou sv. Víta hlavnímu městu. 

2. Hrad z Karlova mostu. Jedno z nejkrásnějších panoramat, skýtající pohled na jižní průčelí Hradu, vybudované na starých základech r. 1754-1774 podle návrhu architekta N. Paccassiho. 

3. Průčelí Hradu z Hradčanského náměstí. Západní průčelí bývalého Tereziánského paláce vzniklo podle návrhu arch. N. Paccassiho po roce 1762. Rokoková mříž s pilíři, na nichž jsou kopie Platzerových plastik (1768), uzavírá první nádvoří. 

4. Giganti nad vstupní branou. Tyto kopie Platzerových plastik zhotovili r. 1912 Č. Vosmík a A. Procházka. V pozadí na střeše presidentská vlajka. 

5. Pohled Matyášovou branou na I. hradní nádvoří. Autorství brány (1614) se přisuzuje arch. V. Scamozzimu, úpravu I. nádvoří navrhl ve 20. letech našeho století arch. Josip Plečnik. V pozadí Hradčanské náměstí, vlevo Salmovský a za ním Schwarzenberský palác. 

6. Třetí hradní nádvoří od východu. Dnešní úpravu tohoto nádvoří navrhl lublaňský architekt Josip Plečnik v letech 1925-1930. 

7. Hrad z Petřína. Z Hradu vyniká gotická katedrála sv. Víta z r. 1344-1420, dostavovaná v novogotickém slohu v letech 1873-1929.