006-052 HOSTÝN 

"Ajta Jaroslav jak orel přiletí,  

tvrdou ocel má na prsou mohutenství svého, 

pod oceli chrabrost, udatenství, 

pod helmicí velebystrý věhlas! 

Bylo klání - bylo porubání,  

bylo lkání - radování!"  

Tomuhle úryvku starobylé básně se mladí zasmějí, ale něco na těch naivně patetických verších přec jen je; jsou totiž jedním z dokladů o slávě bitvy, ve které Moravané, vedeni Jaroslavem ze Šternberka, porazili dne 25. července 1241 Tatary, hrnoucí se na Moravu. 

K této historické události se váže též několik pověstí. Podle jedné z nich utekli lidé z Bystřice a okolí před Tatary na Hostýn a na jeho vrcholu se opevnili v dřevěném hradisku, odkud spouštěli na Tatary kmeny a balvany. Tu prý náčelník Tatarů jménem Pajdar - Peta rozkázal, aby každý Tatar nabral do své čapky vrchovatě země a vysypal ji vedle Hostýna. Tatarů prý bylo tolik, že nasypali kopec zvaný Bedlina, téměř tak vysoký jako Hostýn, a z jeho vrcholku vrhali na obránce Hostýna kameni a zapálené smolné věnce. Hostýnští už už tatarskému útoku podléhali, když v tom se prý strhla ukrutná bouře provázená hromy a krupobitim, které na Tatary tak zle doléhalo, že ve zmatku od Hostýna odtáhli. 

My bychom náhlý příchod takové bouřky vysvětlili jako přirozenou povětrnostní poruchu, ale tenkrát v tom lidé viděli prst boží a později přiřkli zásluhu o útěk Tatarů Panně Marii. Jí také zasvětili v první polovině 17. století kapličku a později i kostel, zbudovaný r. 1748 na vrcholu Hostýna. 

Pověstí o Hostýně je mnoho, ale je dost i historicky doložených skutečností a nálezů, které potvrzuji, že na Hostýně sídlili lidé už před třemi tisíci lety. Další nálezy ukazují, že po příchodu Slovanů do našich zemí bylo na Hostýně hradisko a pravděpodobně i kultovní místo, kde obyvatelé z okolních krajů uctívali své bohy. 

Je tedy Hostýn poutním místem už od pradávna a později si získal též pověst, že své hosty zbavuje starostí a nemoci. Lidé byli už tenkrát podnikaví; na nedalekém Radhošti léčili nemocné žinčicí, syrovátkou z ovčího mléka; na Hostýně ovce neměli, léčili proto zařikávánim. Kde měli v léčeni větši úspěch, o tom se zprávy nezachovaly. 

Když byl roku 1748 dostavěn na Hostýně chrám, poutníků ještě přibylo. Dokonce jich bylo tolik, že cisař Josef II. roku 1787 chrám na Hostýně zrušil, aby lidé neztráceli čas k práci putováním na Hostýn. Teprve roku 1845 byl chrám znovu obnoven a v jeho blízkosti zbudovány útulky pro poutníky, kramářské boudy a dvě křížové cesty podle návrhu národního umělce Dušana Jurkoviče. 

Dnes považujeme Hostýn za jednu z památek na naše předky a chrám a celý areál Hostýna na státní útraty opravuje Památková péče. I dnes bývá o nedělích na Hostýně živo, ale je jiná doba a jinak se putuje i na Hostýn. Za pradávna se poutnici prodirali na vrchol Hostýna hustým pralesem a cestu si klestili sekyrami. Později bylo na svahu Hostýna vybudováno dlouhé schodiště, jehož 250 schodů vedlo až k chrámovému prahu; bylo dost těch, kteří věřili, že spíš získají přízeň boží, když vystoupí po schodech po kolenou. Dnes se putuje na Hostýn ne pralesem, ne po schodech, ale autobusy, na motocyklu a auty. O pěkných nedělích bývá těch vozidel tolik, že je členové dopravní stráže nemají na vrcholu Hostýna kde umístit. 

Už dříve se vedly diskuse o tom, jestli pouti na Hostýn pomáhaly. Pravděpodobně ano - a mohou pomáhat i dnes - jen je třeba dbát určitých přikázání. Dřív jich byl celý růženec, dnes stačí jediné: když přijedete do Bystřice pod Hostýnem, dejte vozidlo na vykázané parkoviště a vydejte se na Hostýn. Samozřejmě pěšky! Půjde se vám nádherně; cesta vede lesem, co chvíli se vám otevře mezi stromy pohled do kraje a než vyjdete na vrchol Hostýna (736 m), určitě s vás polovina starostí a k tomu nějaký dekagram přebytečného tuku spadne. - Možná, že jste slyšeli o zázračné hostýnské studánce; z té se určitě napijte! Má rozhodně blahodárnější účinky než pivo nebo valašská slivovice v hostýnské restauraci. A než si prohlédnete chrám a obejdete křížovou cestu navrženou národním umělcem Dušanem Jurkovičem, opadne s vás druhá polovina těžkostí. Sami se o tom přesvědčíte cestou zpět; poznáte, oč snáz a lehčeji se vám poběží dolů, než když jste stoupali na Hostýn. 

K obrázkům (foto J. a P. Novotný):  

1. Hostýnské návrši; v pozadí chrám Panny Marie. 

2. Když parkoviště aut pod chrámem nestačí, parkuje se i na louce. 

3. Stará křížová cesta. 

4. Zastavení na nové křížové cestě, kterou navrhl národní umělec architekt Dušan Jurkovič ve valašském slohu. 

5. Chrám Panny Marie. 

6. Před chrámem podél schodiště je bezpočtu prodejních stánků. 

7. Kramářské boudy, kde se už neprodávají jen poutní dálky, ale hlavně cukrovinky, hračky i knížky. - Najdete tam i stánek DROGERIE, ve kterém si můžete koupit i stereokotoučky.