006-051 PRAŽSKÉ KOSTELY IV 

Praha patřila odedávna počtem chrámů a jejich uměleckou hodnotou mezi první města Evropy. Už ve středověku bylo v areálu Pražského hradu pět, na Vyšehradě šest a v městě samém více než čtyřicet kostelů. 

K nejstarším pražským chrámům patří tak zvané rotundy, zakládané na přelomu tisíciletí, kdy byl v plném rozkvětu sloh zvaný románský, jehož charakteristickým znakem jsou půlkruhové oblouky, valená klenba a mohutné zdivo z otesaných kamenů. Pozdější chrámové stavby tohoto období tak zvané basiliky, měly už monumentálnější ráz, jak dokazuje nejvzácnější památka z té doby, basilika sv. Jiří na Pražském hradě. 

V období vlády Karla IV. se u nás rozšířil nový stavební sloh, později nazvaný gotický. Charakterisují ho vysoké lomené oblouky, složitá křížová klenba, členěné štíhlé sloupy a vše, co budí dojem odhmotnění a hlubokého prostoru. Též tato doba u nás zanechala mnoho významných staveb, z nichž nejmonumentálnější je katedrála sv. Víta na Hradčanech. 

Dobu od konce 16. století až po celé století osmnácté ovlivnil sloh barokní. Jeho znakem je prostorová členitost, nepravidelná linie a honosná okázalost. V době baroka bylo v Praze vybudováno několik nových kostelů a v barokním stylu byla přestavěna, nebo alespoň vnitřně vyzdobena řada pražských chrámů. 

Poslední pražské kostely, zbudované na počátku našeho století, jsou odrazem moderní české architektury. Jsou to chrámy vyznačující se monumentální vznosností i záměrnou prostotou, jak v celkovém architektonickém pojetí, tak i výzdobě interiérů. 

Chrámové věže podnes dávají Praze vnější osobitý ráz a právem jí náleží titul stověžatá. 

K obrázkům: 

1. Novorománský kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlině byl postaven v letech 1854 až 1863. Jeho vnitřní výzdoba byla dokončena až roku 1897. 

2. Interiér chrámu sv. Cyrila a Metoděje je bohatě polychromován. Na klenbě jsou nástěnné malby, v arkádách obrazy ze života Cyrila a Metoděje. 

3. Chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě byl založen už v 11. století, ale z původní stavby se zachovaly jen boční lodi a přilehlé kaple. Jeho dnešní podoba pochází z konce 19. století, kdy byl chrám přestavěn v pseudogotickém slohu. 

4. Kostel sv. Ludmily na Vinohradech vznikl na konci 19. století jako pseudogotická stavba. Tympanon hlavního portálu zdobí reliéf od Josefa Václava Myslbeka. 

5. Kostel Srdce Páně na Vinohradech má zcela nekonvenční pojetí. Je to sálová stavba se širokou věží. Vznikl v letech 1928 až 1935 a jeho projektantem byl slovinský architekt a profesor na Umělecko-průmyslové škole v Praze Josip Plečnik. 

6. Z interiéru kostela Srdce Páně je pozoruhodný hlavní oltář, upravený podle vzoru starokřesťanských oltářů. Nad oltářem je velká socha Srdce Páně a na čelní straně 6 soch českých patronů. 

7. Kostel sv. Václava ve Vršovicích je jediný pražský konstruktivistický chrám. Byl zbudován v letech 1929 až 1930 podle projektu architekta prof. Josefa Gočára. Vnitřek chrámu je prostý, jednoduchý a monumentální.