006-050 PRAŽSKÉ KOSTELY V 

Praha patřila odedávna počtem chrámů a jejich uměleckou hodnotou mezi první města Evropy. Už ve středověku bylo v areálu Pražského hradu pět, na Vyšehradě šest a v městě samém více než čtyřicet kostelů. 

K nejstarším pražským chrámům patří tak zvané rotundy, zakládané na přelomu tisíciletí, kdy byl v plném rozkvětu sloh zvaný románský, jehož charakteristickým znakem jsou půlkruhové oblouky, valená klenba a mohutné zdivo z otesaných kamenů. Pozdější chrámové stavby tohoto období tak zvané basiliky, měly už monumentálnější ráz, jak dokazuje nejvzácnější památka z té doby, basilika sv. Jiří na Pražském hradě. 

V období vlády Karla IV. se u nás rozšířil nový stavební sloh, později nazvaný gotický. Charakterisují ho vysoké lomené oblouky, složitá křížová klenba, členěné štíhlé sloupy a vše, co budí dojem odhmotnění a hlubokého prostoru. Též tato doba u nás zanechala mnoho významných staveb, z nichž nejmonumentálnější je katedrála sv. Víta na Hradčanech. 

Dobu od konce 16. století až po celé století osmnácté ovlivnil sloh barokní. Jeho znakem je prostorová členitost, nepravidelná linie a honosná okázalost. V době baroka bylo v Praze vybudováno několik nových kostelů a v barokním stylu byla přestavěna, nebo alespoň vnitřně vyzdobena řada pražských chrámů. 

Poslední pražské kostely, zbudované na počátku našeho století, jsou odrazem moderní české architektury. Jsou to chrámy vyznačující se monumentální vznosností i záměrnou prostotou, jak v celkovém architektonickém pojetí, tak i výzdobě interiérů. 

Chrámové věže podnes dávají Praze vnější osobitý ráz a právem jí náleží titul stověžatá. 

K obrázkům: 

1. Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně je vyvrcholením tvůrčí síly pražského baroka. Staviteli tohoto chrámu byli Kryštof Dientzenhofer, po něm jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer a jejich dílo dokončil další stavitel baroka Anselmo Martino Luragho. Chrám byl vybudován v letech 1703 až 1755. 

2. Kostel sv. Klimenta stojí na Starém Městě pražském, v samém sousedství kostela sv. Salvátora. Byl zbudován dalším stavitelem českého baroka, Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Čistotou slohu a jednotností vnitřní úpravy se řadí kostel sv. Klimenta mezi nejkrásnější kostely Prahy. 

3. Vnitřek kostela sv. Klimenta je jednolodní stavba. Na stěnách chrámu jsou fresky s náměty ze života sv. Klimenta. Pilíře zdobí osm soch nejslavnějšího sochaře českého baroka, Matyáše Brauna. 

4. Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Strahově je trojlodní basilika. Tento chrám je součástí Strahovského kláštera a jeho základ tvoří románská basilika z 12. století. Chrám byl přebudován a jeho dnešní podoba pochází z 18. století. 

5. Vnitřek kostela Nanebevzetí Panny Marie je rozčleněn řadou postranních oltářů a kaplí. Klenbu zdobí štukové kartuše, z nichž je osm ze života Panny Marie a 32 mariánských symbolů. 

6. Kostel sv. Markéty v Břevnově je barokní stavba z let 1708 až 1715, zbudovaná podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Kostel je součástí břevnovského kláštera. 

7. Chrám nejsvětější Trojice na Novém Městě pražském má zajímavou vnitřní výzdobu. Kostel je rozdělen pilíři s bohatě zdobenými hlavicemi na tři lodě, které jsou ukončeny kopulí s freskovou výzdobou.