006-049 PRAŽSKÉ KOSTELY IV 

Praha patřila odedávna počtem chrámů a jejich uměleckou hodnotou mezi první města Evropy. Už ve středověku bylo v areálu Pražského hradu pět, na Vyšehradě šest a v městě samém více než čtyřicet kostelů. 

K nejstarším pražským chrámům patří tak zvané rotundy, zakládané na přelomu tisíciletí, kdy byl v plném rozkvětu sloh zvaný románský, jehož charakteristickým znakem jsou půlkruhové oblouky, valená klenba a mohutné zdivo z otesaných kamenů. Pozdější chrámové stavby tohoto období tak zvané basiliky, měly už monumentálnější ráz, jak dokazuje nejvzácnější památka z té doby, basilika sv. Jiří na Pražském hradě. 

V období vlády Karla IV. se u nás rozšířil nový stavební sloh, později nazvaný gotický. Charakterisují ho vysoké lomené oblouky, složitá křížová klenba, členěné štíhlé sloupy a vše, co budí dojem odhmotnění a hlubokého prostoru. Též tato doba u nás zanechala mnoho významných staveb, z nichž nejmonumentálnější je katedrála sv. Víta na Hradčanech. 

Dobu od konce 16. století až po celé století osmnácté ovlivnil sloh barokní. Jeho znakem je prostorová členitost, nepravidelná linie a honosná okázalost. V době baroka bylo v Praze vybudováno několik nových kostelů a v barokním stylu byla přestavěna, nebo alespoň vnitřně vyzdobena řada pražských chrámů. 

Poslední pražské kostely, zbudované na počátku našeho století, jsou odrazem moderní české architektury. Jsou to chrámy vyznačující se monumentální vznosností i záměrnou prostotou, jak v celkovém architektonickém pojetí, tak i výzdobě interiérů. 

Chrámové věže podnes dávají Praze vnější osobitý ráz a právem jí náleží titul stověžatá. 

K obrázkům: 

1. Kostel sv. Salvátora na Starém Městě pražském je renesanční stavba barokně obměněná přestavbou v první polovině 17. století. Také průčelí chrámu je již barokní. Chrámový balkón zdobí sochy světců od barokního sochaře Jana Jiřího Bendla. 

2. Vnitřek kostela sv. Salvátora má stěny ozdobené štukami. Na hlavním oltáři je obraz proměnění Krista z roku 1632. 

3. Kostel sv. Ignáce na Novém Městě pražském byl vybudován v druhé polovině 17. století. Na průčelí chrámu je socha sv. Ignáce v paprscích a na portiku sochy svatých. 

4. Vnitřek barokního kostela sv. Ignáce působí bohatstvím dekoru. Hlavní oltář s obrazem sv. Ignáce je neobyčejně vysoký. Po stranách oltáře jsou sochy sv. Petra a Pavla. 

5. Kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech patří mezi první stavby slavného stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Chrám byl vybudován v letech 1720 až 1729. 

6. Chrám sv. Mikuláše na Starém Městě pražském postavil též Kilián Ignác Dientzenhofer. Chrám byl zbudován v období mezi lety 1732 až 1735, ale už roku 1787 byl zrušen a obnoven a restaurován až počátkem 20. století. Tento kostel patří k předním barokním památkám Prahy. 

7. Vnitřek chrámu sv. Mikuláše. Stavba je centrální, na křížovém půdorysu, s kopulí. Na stěnách je štukový dekor a v kopuli chrámu jsou plastiky svatých. Kostel zdobí velký křišťálový lustr.