006-044 TŘEBECHOVICKÝ PROBOŠTŮV BETLÉM 

Betlémářství má v našich zemích už dvě stě let starou tradici a snad nejvíc kvetlo v 19. století. Zatím co jinde betlémy zobrazovaly jen místo a děj kolem Kristova narození, naši tvůrci betlémů, nejčasněji venkovští řemeslníci, přidávali ještě výjevy ze svého venkovského prostředí. Tak se stalo, že původně malé skříňky, ve kterých byly, jesličky s Jezulátkem, sv. rodinou a třemi králi, změnily se na velká díla, zobrazující kromě Betléma též houfy tak zvaných daráčků, to je těch, kteří nesli Ježíškovi dary; k nim později přibyly ještě postavy různých řemeslníků, muzikantů a jiných. 

Největší a nejkrásnější betlém vytvořil v druhé polovině 19. století Josef Probošt z Třebechovic pod Orebem. Probošt byl rolník. Práci s dřevem odkoukal od místního truhláře Podstaty, tvorbě figurek se naučil od řezbáře Josefa Kapuciána a s jeho pomocí se dal do díla. Původně měl mít Proboštův betlém asi sto padesát figur, ale postupně figurek přibývalo a betlém se rozšiřoval a zdokonaloval. Někdy kolem roku 1890 se k Proboštovi a Kapuciánovi přidal ještě obratný sekerník Josef Friml, který nahradil původní jednoduchý pohon lanky přesným soukolím a převody. 

Výsledkem společné, přímo mravenčí dlouholeté a trpělivé práce byl největší betlém, jaký kdy vznikl. Už jeho rozměry, 7m x 3,20m x 2,70m, jsou úctyhodné. Proboštův betlém má asi dva tisíce ze dřeva vyřezaných předmětů, z toho na čtyři sta pohybujících se figurek. Je to vlastně mistrovské hodinářské dílo ve dřevě, protože i veškerá soukolí, převody, táhla a páky, zkrátka vše je ze dřeva. 

Poprvé byl Proboštův betlém vystaven na Řemeslnické výstavě zemské jednoty v Chrasti, roku 1934 jej získali František Skřivan a Jaroslav Burdych, a po renovaci jej půjčovali na výstavy po českých městech. Před válkou chránil betlém František Skřivan a jeho péčí se uchoval až po naše dny. 

České betlémy nebyly jen projevem náboženského cítění, ale též důkazem dovednosti a tvořivého nadání prostých lidí, a proto se jim právem obdivujeme i dnes. Třebechovickému Proboštovu betlému a všem jeho tvůrcům se dostalo uznání největší; jejich betlém se stal významným exponátem na Mezinárodní výstavě EXPO 1967 v Montrealu, kde budí zaslouženou pozornost návštěvníků z celého světa. 

K obrázkům: 

1. Biblická krajina s pastýři. Vpravo dole třebechovičtí řemeslníci a muzikanti. Figurka truhláře zpodobňuje mistra Podstatu, u kterého se Josef Probošt učil truhlařině. 

2. Ústřední a nejstarší část betléma je rozdělena na části Zvěstování, Navštívení a Narození. 

3. Život a práce třebechovických řemeslníků od tkalcovského stavu přes dřevorubce až k parnímu stroji. 

4. Nejmohutnější část Proboštova betléma, středověký hrad s obcházejícími strážemi. 

5. Vztyčení kříže. 

6. Mlýn na vrchní vodu, vytvořený podle skutečného třebechovického mlýna z minulého století. 

7. Pověstná Jaroměřského kapela, třebechovičtí řemeslníci a dárci putující k jesličkám.