Detail anglicky Křivoklát
O tomto tématu ve Wikipedii (nové okno)
Detail
Označení 006-042
Země Československo
Světadíl Evropa
Foto Josef Kábrt
Výr.číslo Q-05-61611
Žánr Hrady a zámky
Obrázky
Pictures
1. Celkový pohled
2. Vstupní brána
3. Předhradí
4. Okno paláce
5. Hradní kaple
6. Velký sál
7. Křivoklát od jihu
Doprovodný text

006-042 KŘIVOKLÁT 

Nedaleko soutoku Rakovnického potoka a Berounky stojí na skalnatém ostrohu jeden z našich nejmalebnějších hradů, Křivoklát. Už před osmi sty lety stál na jeho místě dřevěný lovecký zámek stejného jména, které dostal jistě podle množství klátů, dřeva, jehož bylo v moři lesů, hrádek obklopujících, vždy dostatek.  

A bylo v nich i hojně zvěře, pro kterou si Křivoklát oblíbil zvlášť král Václav I., náruživý lovec. Ten také dal v I. polovině 13. století vybudovat na místě roubeného hrádku hrad kamenný. 

Snad nejutěšenější období bylo na Křivoklátě za vlády Karla IV., který tu prožil část svého mládí a později jako král tu usídlil svou choť, Blanku z Valois. A když se Blance narodila dcera Markéta, dal prý šťastný král schytat v podhradí všechny slavíky, aby svým zpěvem těšili mladou maminku. 

V pozdějších dobách se na Křivoklátě ozýval častěji nářek, než radostný zpěv, protože se hradu počalo užívat jako vězení. Dlouho v něm byl držen bratrský biskup Jan Augusta a pobyl si v něm i alchymista císaře Rudolfa II., Eduard Kelley, když se mu nepodařilo vyrobit pro svého pána ani zlato, ani elixír věčného mládí. 

Křivoklát za dobu svého trvání několikrát vyhořel, několikrát byl přestavěn, nejdůkladněji v 15. století za Vladislava Jagellovce II., a z této doby má podnes svou základní podobu. Dlouho byl v držení českých panovníků, až koncem 17. století ho koupil rod Valdštejnů a od nich připadl v 18. stotetí Fürstenbergům, kteří ho opravili a část proměnili v myslivecké muzeum. Nyní je Křivoklát ve státní správě. 

Slavíci pod Křivoklátem už nezpívají, ale je tu rušno, jako nikdy před tím. Od jara do zimy je Křivoklát cílem návštěvníků, kteří se obdivují jeho starobylé kráse i početným památkám na jeho slavnou minulost. 

 

K obrázkům: 

1. Z malebné siluety Křivoklátu vyniká tak zvaná Velká věž, která patří k nejpůvodnějším částem hradu, a hranatá věž, zvaná Huderka; tu dal postavit král Václav IV. až v druhé polovině 14. století. 

2. Vstupní brána z doby Vladislavské; nad branou je královský český znak. 

3. Předhradí, obklopené bývalým purkrabstvím a domy služebnictva; v pozadí pověstná hradní studně. 

4. Západní strana hradního paláce upravená v pozdně gotickém slohu; pod arkýřovým oknem jsou podoby krále Vladislava a prince Ludvíka. 

5. Hradní kaple byla zbudována až počátkem 16. století; krásný oltář s mnoha dřevěnými plastikami je od neznámého řezbáře. 

6. Sbírka gotického malířského umění ve velkém sále. 

7. Nejmalebnější pohled na Křivoklát je od jihu; na něm nejpoutavěji vyniknou nejstarší části hradu. 

Home