006-040 STŘEDOČESKÉ HRADY A ZÁMKY 

O našich zemích se říká, že na každém kopci máme hrad a v každém parku zámek. Tak doslova to není, ale jsme opravdu na zámky a hrady bohatí. Zvláště v předpolí pohraničních hor byla mnohá návrší osazena hrady a tvrzemi, jichž původ sahá většinou až do samých počátků tohoto tisíciletí. 

Hlavním posláním hradů bylo nejen sloužit jako obydlí, ale hlavně chránit naši zem před nevítanými návštěvníky. V té službě mnoho našich hradů dosloužilo v rozvalinách, mnoho jich zchátralo pro nedostatečnou péči. 

Zámecká sídla vznikala později, až od 16. století, když se šlechtě znelíbilo bydlení v hradech, kde se úprava obytných prostor musila podřídit obranným účelům na úkor pohodlí. Mnohé zámky vznikly přestavbou hradů, ale pozdější zámecké budovy stavěla šlechta už ne na těžko přístupných kopcích, ale v rovinách, a při jejich výstavbě se dbalo hlavně na honosný vzhled a pohodlí. Kolem zámků se zakládaly rozsáhlé parky, zámecké věže, vodní příkopy a střílny už sloužily jen pro ozdobu a reprezentaci. 

Péče o údržbu zámků se v minulých dobách ponechávala šlechtě, neobydlené hrady se pozvolna a nezadržitelně rozpadávaly. Dnes patří většina těchto stavebních památek na minulost naší země k národnímu kulturnímu bohatství a pečuje o ně stát. Jsme si vědomi jejich historické i umělecké hodnoty a staráme se o jejich zachování. 

Naše hrady a zámky patří ke kulturnímu národnímu pokladu. 

Zájemcům o české hrady a zámky doporučujeme stereokotoučky: Karlštejn, Křivoklát, Konopiště, Kokořín, Dobříš, Žleby, Hluboká, Rožmberk, Orlík, Zvíkov, Blatná. 

K obrázkům: 

1. Kokořín byl založen za panování Karla IV., tedy před šesti sty lety, ale kdo ho vybudoval, dnes už nikdo neví. Za bouří husitských, kdy patřil pánům z Dubé, byl Kokořín pobořen, také za války třicetileté hodně utrpěl a v pozdějších dobách hodně zchátral. Až počátkem našeho století byl důkladně přebudován a stal se romantickou ozdobou kraje básníka Karla Hynka Máchy. 

2. Křivoklát, ukrytý v lesích nad soutokem Berounky a Rakovnického potoka, pochází z 12. století. V jeho prostorách prožíval svá léta Karel IV., a později v něm sídlila jeho žena Blanka z Valois. Křivoklát byl mnohokrát přestavován a patří k našim nejlépe zachovalým hradům. 

3. Žleby, dnes zámek, kdysi hrad, který chránil údolí řeky Doubravky. Když táhli husité od Kutné Hory na jih, neušly Žleby jejich hněvu a dlouho byly v rozvalinách. Později byly přestavěny na zámek v gotickém slohu po vzoru anglických šlechtických sídel. Dnes patří Žleby se svými bohatě vybavenými komnatami mezi významné ukázky způsobu bydlení bývalé šlechty. 

4. Mělník, jedno z nejstarších českých sídel, měnil nejen podobu, ale i své jméno. Původně stálo nad soutokem Labe a Vltavy středisko staročeského kmene Pšovanů. Později byl Mělník věnným majetkem českých královen, na Mělníce se narodila kněžna Ludmila, a po ní se podnes jmenuje mok z vinic, které na svazích pod Mělníkem založil Karel IV. Svou dnešní podobu dostal zámek až v dobách pozdějších. 

5. Konopiště, velmi zachovalý zámek nedaleko Benešova, dlouho měnil pány, až se v něm usídlil habsburský následník trůnu Ferdinand d' Este. Roku 1913 byl na Konopišti hostem Ferdinandovým německý císař Vilém a zde se prý dohodli o válce. Ferdinand d' Este se jejího vypuknutí nedočkal; při provokační návštěvě Sarajeva stihla ho smrt. Konopištský zámek má bohaté sbírky, zvláště loveckých trofejí. 

6. Dobříš. Historie tohoto zámku je typická pro naši dobu. V jeho barokních budovách sídlilo až do konce druhé světové války panstvo našemu národu cizí. Po válce je zámek i s přilehlým krásným parkem sídlem českých spisovatelů, kteří tu konají tvůrčí konference a přijímají své hosty. 

7. Karlštejn, mohutný slavný hrad, ke kterému český národ vzhlížel vždy s úctou a hrdostí. Založil ho Karel IV. jako své soukromé sídlo a pro ochranu říšských klenotů, stavitelem hradu byl Matyáš z Arasu. Karlštejn byl na svou dobu nedobytný a válečné události se ho valně nedotkly. Byl však několikrát přestavován, naposled koncem 19. století. Karlštejn má nejkrásnější polohu ze všech našich hradů; jeden z pohádkových pohledů zachycuje náš snímek.