006-035 ŽLEBY 

V místech, kde rovinatá krajina okolo Čáslavi přechází v podhůří Železných hor, vytváří říčka Doubravka malý ostroh. Podle drobných nálezů byl tento ostroh obydlen již v pravěku a později tu vznikla osada, jejíž jméno se v písemnostech objevuje poprvé roku 1052. Tenkrát se mluvilo o Žlebech jako o královském zboží a je známo, že tu stál hrad, založený na počátku 13. století. Za Karla IV. bylo podhradí povýšeno na královské město a hrad už měl v té době novou, daleko výstavnější podobu. 

Bouřlivé změny prodělával žlebský hrad ve století 15. a 16. Tehdy r. 1427, táhli údolím Doubravky Táboři, Žleby dobyli a hrad velmi pobořili. Byl znovu vybudován a pak měl po tři sta let klid a jeho novogotická podoba se téměř nezměnila. Až v polovině 17. století, kdy přešly Žleby do majetku rodu Auerspergů, dostal hrad Žleby zcela novou podobu. Auerspergové ho přestavěli na zámek v tehdy módním gotickém slohu po způsobu sídel anglické šlechty. Vnitřní prostory zámku vyplnili jeho noví majitelé množstvím slohového nábytku, starých zbraní, obrazů, majoliky, skla a jiných uměleckých předmětů. 

Dnes tvoří Žleby zajímavý a sourodý celek, který zůstává v nezměněné podobě zachován příštím generacím, jako ukázka bydlení šlechty devatenáctého století. 

K obrázkům: 

1. Pohled na zámek Žleby ze západní strany. 

2. Velká věž, která jako jediná přečnívá nad rozsáhlou budovou zámku. 

3. První zámecká brána a část hradební zdi, jejíž zubatý okraj neměl už sloužit k obraně zámku, ale k ozdobě. 

4. Hradní nádvoří má lichoběžníkový půdorys. Kolem nádvoří jsou patrové arkády, na severní a jižní straně zasklené. 

5. Vstupní síň s jezdcem v brnění. Starobylá zbroj je rozvěšena i na chodbách a dalších místnostech zámku. 

6. Rytířský sál, který byl též současně velkou jídelnou. I zde je na stěnách mnoho zbraní a loveckých trofejí. 

7. Salónek zámecké paní. Podle červeného čalounění se této komnatě říkalo též červená. V pozadí jsou starobylá kachlová kamna, zdobená figurálními reliéfy.