006-033 KYNŽVART 

Poblíž dnešního Kynžvartu, ležícího nedaleko Mariánských Lázní, stál kdysi strážní hrad; dnes jsou v Kynžvartu malé lázničky s výbornou minerální vodou a překrásnou krajinou kolem. Toto vše a nedaleký zámek tvořilo od počátku 17. století panství hrabat Metternichů, ke kterému patřily pozemky do dalekého okolí. Jeden z členů tohoto rodu není v dějinách právě dobře zapsán. Měl čtyři křestní jména, později titul knížete a byl nejdříve rakouským vyslancem v různých zemích; pak ministrem, kancléřem a nakonec téměř všemocným pánem v habsburské monarchii, která k sobě tehdy poutala i naše země. Jeho zásadou bylo, že "... knížata nejsou za své jednání nikomu zodpovědná kromě Boha!". Takové názory a policejní režim, který Metternich zavedl, císaři vyhovovaly, ale události revolučních let 1848 je smetly s politického jeviště oba. 

Klement Václav Nepomuk Lothar Metternich se nějaký čas schovával v cizích zemích, ale pak se vrátil na své kynžvartské panství a usadil se v zámku, který před tím dal z původní barokní podoby přebudovat v empirovém slohu v krásné letní sídlo. Italský architekt Peter Nobile zhostil se svého úkolu dokonale a přestavěl nejen zámek, ale upravil i jeho okolí v půvabný přírod. park. 

Do svého kynžvartského sídla dal Metternich odvézt svou rozsáhlou knihovnu, ve které bylo kolem třiceti tisíc svazků, dále obrazy, sochy, umělecké předměty a sbírky všeho možného, a přeměnil kynžvartský zámek v jakési svérázné muzeum. A vybral si pro ně i svérázného správce; nebyl jím nikdo jiný, než bývalý chebský kat Karl Hussa. Ten byl totiž posedlý stejnou sběratelskou vášní jako pan kancléř a do kynžvartského zámku přinesl nejen své sběratelské zkušenosti, ale i své vlastní sbírky. 

Dnes už je kynžvartský zámek zbaven balastu, zůstaly jen předměty hodnotné, a těch je opravdu mnoho. Některé vidíte na našich obrázcích, jiné alespoň vyjmenujeme: slohový nábytek, umělecky cenné obrazy a plastiky, keramika z mnoha různých zemí a dob, historické památky, sbírky vycpanin a minerálů a dokonce psací stůl a několik rukopisů autora slavných Tří mušketýrů, Alexandra Dumase. 

Kynžvartský zámek, jeho sbírky a jeho zadumané okolí skutečně stojí za zhlédnutí. 

Text k obrázkům: 

1. Pohled na zámek od rybníka, na němž vznešeně plující labutě tvoří přiléhavou empír. dekoraci. 

2. Zahradní průčelí zámku. Nad vchodem je znak Metternichů a letopočet přestavby zámku: 1839. 

3. Metternichova pracovna; v komnatě je kancléřův psací stůl a na stěnách rodinné portréty. 

4. Strigelův pokoj má jméno po slavném německém malíři z 16. století, jehož vzácné obrazy tuto komnatu zdobí. Nad vykládaným sekretářem je gobelín z 15. stol., zobrazující Klanění tří králů. V pozadí hudební salón; na Kynžvartě byl hostem i velký hudební skladatel L. van Beethoven. 

5. Egyptské sbírky; v popředí malovaný sarkofág s mumií, za ním kopie Metternichovy stély. 

6. Amor a Psyché; detail známého sousoší z poloviny 19. století od ital. sochaře Antonia Canovy. 

7. Hlavní průčelí zámku s čestným nádvořím, ohraničeným bočními zámeckými křídly a velkou mříží. Uprostřed dvora je ozdobná kašna ze železné litiny.