006-032 KUKS 

Mezi Dvorem Králové n. L. a Jaroměří, na stráních nad Labem, vybudoval počátkem 18. století hrabě František Antonín Špork lázně, zámek, špitál s kostelem a množství drobných staveb a zařízení, která měla sloužit zábavě a pohodlí lázeňských hostů. Do našich časů se z toho všeho dochoval jen soubor špitálních budov, seskupených kolem chrámu Nejsvětější Trojice a řada soch a sousoší. Stavby pro Kuks navrhoval a řídil architekt Giovanni Battista Alliprandi v letech 1707 až 1719. 

Sochařskou výzdobu svěřil hrabě Špork vynikajícímu českému sochaři Matyáši Bernardu Braunovi, který k znamenité architektuře Alliprandiho připojil cenné dílo českého barokního sochařství: v letech 1712 až 19 vznikly v Braunově dílně sochy osmi Blahoslavenství, určené pro terasu před chrámem, socha Náboženství, andělé Radostné a Žalostné smrti, řada Ctností a Neřestí a další. 

V lese nedaleko Kuksu dal Špork vytesat z bludných kamenů biblické postavy a příběhy. V letech 1726 až 33 vytvořil zde Matyáš Braun se svými pomocníky sochy Jana Křtitele, Onufria, Garina, Maří Magdalény, Jeronýma a Krista se Samaritánkou u studně. Do pískovcových skal vytesal reliéf Šporkova patrona, sv. Františka, scénu Vidění sv. Huberta a výjev Narození Páně i s příjezdem tří králů. Tato plastika dala celému lesu, kde tyto plastiky jsou, jméno Betlém. 

Toto půvabné dílo koncem 18. století, kdy se zde lámal kámen pro josefovské pevnosti, velmi utrpělo. Ničilo je nepochopení lidí, zlá vůle i čas; ale i to, co dosud zbylo, hovoří stále srozumitelnou řečí o velkém umění svého tvůrce, slavného českého sochaře Matyáše Brauna. 

Text k obrázkům: 

1. Celkový pohled na komplex budov špitálu a chrámu Nejsv. Trojice. Část severozápadního křídla byla koncem 18. století přestavěna rokokově. 

2. Alej ctností je řada alegorických soch, z nichž první znázorňuje Lásku, jako mladou matku s dětmi. 

3. Náboženství představuje dívčí postava s náboženskými symboly. 

4. Pýcha. Tuto lidskou nectnost zobrazil Braun v podobě mladé ženy v bohatém dobovém kostýmu s pávem u nohou. 

5. Lstivost. Tuto vlastnost symbolizuje dívčina postava s liščím obličejem. Asi měl sochař Braun své zkušenosti. 

6. Terasa před špitálním kostelem, odkud se otevírá pohled do kraje. Terasu zdobí plastiky Blahoslavenství a Náboženství. 

7. Garinus. Tak se jmenoval španělský poustevník, který odpykával své provinění tak, že se jako zvíře plížil po zemi a nesměl pohlédnout na nebe.