006-016 VRANOV NAD DYJÍ Autor: Josef Ehm Na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí byl asi ve 12. století na obranu zemské hranice vybudován těžko přístupný hrad. Častým obléháním i požárem zchátral a po válce třicetileté docela zpustl. Na jeho místě počal od roku 1687 Michal Jan z Anhaltu stavět barokní zámek. Vranovský zámek, zasazený do rámce půvabné krajiny, je výsledkem spolupráce významných umělců - architekta a sochaře, kteří v dokonalé souhře vytvořili vynikající dílo vrcholného baroka. Podle návrhu vídeňského architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu vznikla do roku 1695 hlavní část zámku, tak zvaný sál předků, elipsovitá stavba, v jejíž kopuli vymaloval Jan Michael Rottmayer fresku oslavující umění, obchod a zemědělství. Do výklenku sálu vytesal Tobiáš Kracker sochy předků anhaltského rodu. Na protilehlém okraji ostrohu byla v letech 1698-1700 vystavěna kaple se šesti bočními kaplemi oválného půdorysu, přilehlými k obvodu ústřední lodi. Stavbu kaple dokončil dvěma věžemi Antonín Erhard Martinelli, který vedl další výstavbu zámku. Přistavěl příční zámecké křídlo s oválnou vstupní síní a dokončil v nádvoří dvouramenné schodiště, zdobené na úpatí sousošími Lorenza Mattielliho, určenými původně pro císařský dvůr do Vídně. Skupina vlevo představuje Herkula zápasícího s Antajem, vpravo odnáší Aeneas svého otce Anchise z hořící Tróje. Před schodištěm je čestný dvůr, který později uzavřela jižní a západní zámecká křídla, slohově již ovlivněná klasicismem. Ve stejné době byly k budově sálu předků přistavěny dva oblouky napodobující antické zříceniny. Dnes jsou stylově zařízené interiéry přehlídkou zámecké bytové kultury a v části zámku jsou instalovány též sbírky proslulé vranovské kameniny. Text k obrázkům: 1. Pohled od východu ukazuje, jak strategicky výhodně byl Vranov položen. Zámecký areál ovládá vznosná budova sálu předků. V údolí leží městečko Vranov. 2. Pohled od Dyje. Při pohledu zdola od řeky se uplatňují obě dominanty - sál předků a zámecká kaple. 3. Celkový pohled. V popředí u mostu stojí barokní plastika Jana Nepomuckého z roku 1723. 4. Vstup do hradu. Zděný most postavený na místě padacího. Vlevo průčelí kaple s oběma věžemi. 5. Zápasící Herkules. Dílo barokního sochaře Lorenza Mattielliho znamenitě vystihuje napětí i vzruch zápasu. 6. Sál předků. Pohled do sálu, v jehož výklencích stojí Krackerovy sochy význačných příslušníků rodu Anhaltů. 7. Ložnice. Slohově jednotný interiér z 18. století, působivý svou harmonickou krásou.
|