005-042 KONĚPRUSKÉ JESKYNĚ III 

Vápencová oblast, která se táhne od Berouna k Praze, zvaná "Český kras", byla odedávna jen zdrojem vápence. Od roku 1950, kdy skalníci Mareš, Štěpán, Jiránek a Chvojka objevili ve vápencovém lomu u Koněprus jeskyně a krápníky vyzdobené podzemní dómy, stal se "Český kras" i cílem mnoha turistů a milovníků přírodních krás. V okolních vápencových lomech se už dříve objevovaly dutiny a tak zvané kapsy vyplněné hlínou a různými nánosy, ale v Koněprusích je celý třípatrový systém jeskyň, chodeb a síní. Svou krápníkovou výzdobou se podobají jeskyním Moravského krasu, ale jsou ještě zajímavější o některé vskutku nevšední nálezy. 

Výzkumu Koněpruských jeskyň se zúčastnili kromě jeskyňářů i přírodovědci, historici a nakonec i numismatikové, tj. znalci mincí. Společným průzkumem se zjistilo, že v Koněpruských jeskyních nacházeli útulek lidé už před 50 000 lety, jak o Lom svědčí nález zlomku týlní části lidské lebky a dobře zachovalá spodní čelist. Dále tu byly objeveny kosti různých zvířat, jako např. nosorožce, jelena, vlka a některých drobných zvířat. K vzácným zdejším nálezům patří též některé primitivní nástroje z kostí a kamene, potvrzující, že se tu lidé zdržovali delší dobu. 

K zcela mimořádným zajímavostem Koněpruských jeskyň však patří podzemní penězokazecká dílna. Podle nalezeného nářadí, materiálu a primitivně vyrobených mincí se tu asi před pěti sty lety razily tak zvané husitské haléře. Ale nikoliv ze stříbra, ale z měděného plechu, pokrytého stříbrným amalgámem. 

Je pravděpodobné, že v Českém krasu čeká objevitele ještě mnohé překvapení, ale Koněpruské jeskyně, které jsou od roku 1959 vybaveny elektrickým světlem, stojí už nyní za zhlédnutí. 

K obrázkům (foto Antonín Knedla): 

1. Celkový pohled na část "Českého krasu" u Koněprus. Na snímku jsou vápencové lomy, kde při odstřelu kamene byl roku 1950 objeven vstup do podzemí. 

2. Pro pohodlí návštěvníků je nedaleko vstupu do jeskyň vybudován stánek pro pohoštění. 

3. První návštěvníci Koněpruských jeskyň musili šplhat po divoce rozeklaných vápencových skalách; dnes vede ke vchodu do podzemí pohodlné a bezpečné schodiště. 

4. Jeskyně zvaná "Mincovna", kde za krále Jiřího z Poděbrad, v letech 1460 až 70 penězokazi zhotovovali falešné mince. 

5. Jeden z nejmohutnějších krápníkových útvarů Koněpruských jeskyň, zvaný přiléhavě "Vodopád". 

6. Podzemní dóm, pojmenovaný podle archeologa Františka Proška, který tu objevil vzácné zlomky lebky pračlověka, jichž stáří se odhaduje na 50 až 60 tisíc let. 

7. K nejzajímavější přírodní výzdobě Proškova dómu náleží krápníkový útvar zvaný přiléhavě "Varhany".