005-041 KONĚPRUSKÉ JESKYNĚ II 

Vápencová oblast, která se táhne od Berouna k Praze, zvaná "Český kras", byla odedávna jen zdrojem vápence. Od roku 1950, kdy skalníci Mareš, Štěpán, Jiránek a Chvojka objevili ve vápencovém lomu u Koněprus jeskyně a krápníky vyzdobené podzemní dómy, stal se "Český kras" i cílem mnoha turistů a milovníků přírodních krás. V okolních vápencových lomech se už dříve objevovaly dutiny a tak zvané kapsy vyplněné hlínou a různými nánosy, ale v Koněprusích je celý třípatrový systém jeskyň, chodeb a síní. Svou krápníkovou výzdobou se podobají jeskyním Moravského krasu, ale jsou ještě zajímavější o některé vskutku nevšední nálezy. 

Výzkumu Koněpruských jeskyň se zúčastnili kromě jeskyňářů i přírodovědci, historici a nakonec i numismatikové, tj. znalci mincí. Společným průzkumem se zjistilo, že v Koněpruských jeskyních nacházeli útulek lidé už před 50 000 lety, jak o tom svědčí nález zlomku týlní části lidské lebky a dobře zachovalá spodní čelist. Dále tu byly objeveny kosti různých zvířat, jako např. nosorožce, jelena, vlka a některých drobných zvířat. K vzácným zdejším nálezům patří též některé primitivní nástroje z kostí a kamene, potvrzující, že se tu lidé zdržovali delší dobu. 

K zcela mimořádným zajímavostem Koněpruských jeskyň však patří podzemní penězokazecká dílna. Podle nalezeného nářadí, materiálu a primitivně vyrobených mincí se tu asi před pěti sty lety razily tak zvané husitské haléře. Ale nikoliv ze stříbra ale z měděného plechu, pokrytého stříbrným amalgámem. 

Je pravděpodobné, že v Českém krasu čeká objevitele ještě mnohé překvapení, ale Koněpruské jeskyně, které jsou od roku 1959 vybaveny elektrickým světlem, stojí už nyní za zhlédnutí. 

K obrázkům (foto Antonín Knedla): 

1. Vápencový lom u Koněprus, kde roku 1950 objevili dělníci Mareš, Štěpán, Jiránek a Chvojka otvor, kterým poprvé vstoupili do podzemních prostor "Českého krasu". 

2. Rozměrná jeskyně zvaná "Věčná touha", jejíž strop zdobí shluky bělostných krápníčků. V pozadí visí od stropu mohutný krápník, zvaný stalaktit. 

3. Vpravdě pohádkovým dojmem působí průhled na monumentální zkamenělý vodopád. 

4. V dómu, nazvaném podle archeologa Františka Proška, byly nalezeny kosti zvířat, která u nás už dávno nežijí, jako na příklad jeskynní hyeny, nosorožce a jiných. Nejvzácnějším zdejším objevem byly části lebky pravěkého člověka. 

5. Jedna z prostor Proškova dómu, udivující svou nevšední krápníkovou výzdobou, se nazývá "Proscénium". 

6. Jiná část Proškova dómu dostala jméno "Žabí král", podle mohutného balvanu v popředí, jenž připomíná obrovskou žábu s korunou na hlavě. 

7. Pověstná "Mincovna", kde před pěti sty lety razili tehdejší penězokazové z měděného plechu na střešní krytinu falešné peníze.