005-040 ADRŠPACH 

V Čechách máme středoevropskou zvláštnost, "skalní města". V Broumovském výběžku jsou hned dvě, Adršpašské a Teplické. Zvlášť prvé je pro svou bohatou členitost a romantický půvab mimořádně zajímavé. 

Jak vzniklo Adršpašské skalní město? Jako všechny severočeské pískovcové útvary. I když se to zdá při pohledu na krajinu kolem Adršpachu neuvěřitelné, přec jen tu bylo před milióny let moře. Pozdější vulkanické změny zdvihly jeho zkamenělé pískovcové dno do výše, svislé pukliny se rozšířily a voda a mráz dokončily dílo. Při pohledu na sošné útvary Adršpachu se zdá, že při jejich modelování pomáhal člověk. Nikoliv. Lidé už jen dávají těmto dílům přírodních živlů jména a obdivují se jim; přes sto tisíc návštěvníků přijde do Adršpachu ročně! 

Někteří se nespokojí s díváním na vrcholky skal zdola. Vyzbrojeni lany, smyčkami a karabinkami mizí v podrostu a za chvíli je spatříte vystupovat vzhůru některým kolmým komínem, nebo po stěně některé pískovcové věže. Při pohledu na ně tajíte dech, ale zůstaňte klidni a pozorujte, jak opatrně stoupají, jak jejich ruce ohmatávají povrch skály, a jak hledají sebemenší nerovnost, kterou ve své řeči nazývají "chyt", nebo "stup". Prvního lezce jistí lanem jeho druh. Když první dosáhne jistící kroužek, který do skály upevnili ti, kdož na ni vystoupili první, uslyšíte cvaknutí karabinky; to se lezec zajistil; pak si dobere lano a jistí svého druha, což se opakuje až na vrchol. Tam si stisknou ruce a vy dole s úlevou vydechnete. Oni se zatím zapíší do vrcholové knížky, která je tu uložena a zamávají těm, kdož je zdola pozorovali. 

Snad si někdo položí otázku, není-li takový výstup nebezpečný a stojí-li rozhled shora za to. Inu, horolezectví opravdu není procházka parkem a proto se mu každý musí napřed u zkušených horolezců naučit. A rozhled s vrcholů není jediná odměna za vynaloženou námahu. Při tomto sportu se jako nikde naplňují skutkem slova jako jsou obratnost, vytrvalost, kamarádství, vzájemná pomoc, obětavost a ještě další. Pohledy s výšky a uspokojení z dosaženého cíle už jen dovršují hluboký prožitek horolezců ze sportovního výkonu. 

A nyní vás horolezci zvou, abyste si prostřednictvím stereokotoučku prohlédli Adršpašské skály nejen z obvyklých pohledů, ale i z míst přístupných jen jim, horolezcům. 

K obrázkům (foto H. Bauer): 

1. Kousek stranou nedaleko Adršpašského skalního města se vypíná vrch plný bizarních skalních útvarů. Dříve zde vedla křížová cesta, o čemž svědčí dodnes obrazy s náboženskými motivy vytesané ve skalách. Tato okolnost dala vrchu i jméno - Křížový. Je zde řada romantických zákoutí a hezké výhledy do celého okolí. 

2. Historie adršpašských skal je poznamenána též těžbou písku. Díky zásahu památkové péče byla těžba zastavena a v místech bývalé pískovny vzniklo hezké jezírko. V pozadí je Křížový vrch. 

3. Z vyhlídky Velká panoráma zaujme pozornost nejbližší souvěží - Gilotina. Nejobvyklejší výstup je na Malou věž, ze které lezec na snímku sestupuje slaněním. 

4. Přímo nad vyhlídkou na útvar Milenci je vysoká, rozložitá a kulisovitá skalní bašta - Hrad. Jihozápadní stěnou vede Polická výstupová cesta, ze které je snímek. Prvolezec je u druhého kruhu a jistí postup spolulezce. 

5. Z vrcholu Rohaté lze přehlédnout nejznámější věže. V popředí krajkový vrchol věže Waltra Bonattiho, souvěží Gilotiny, vzadu zleva Štěpánská koruna, Hlavsova věž, Starosta, Cukrovarnický komín, Starostová a Kat. 

6. Z okrajových skal lemujících skalní město, se nabízí celá řada známých i méně známých výhledů. Na snímku pohled na skály na rozhraní oblastí Panoptika a Ostrova. 

7. Mezi nejznámější věže Panoptika patří Koberec. Mezi horolezci jsou známé tím, že na ně vedou jen náročné cesty.