005-039 ADRŠPACH 

Pískovcové skály v severních a severovýchodních Čechách, z nichž některým se přiléhavě říká "skalní města", jsou opravdu jedinečnými přírodními útvary, které udivují milovníky přírodních krás už odedávna. Jedním z nejrozsáhlejších skalních pískovcových areálů je Teplicko-adršpašské skalní město, ležící v Broumovském výběžku. Dnes už nevíme, kdo první nazval shluk obrovitých, jakoby giganty vytesaných útvarů skalním městem, ale pravda je, že teprve dnešní naše města s věžovitými domy se počínají Teplicko-adršpašskému skalnímu městu skutečně podobat. Vždyť některé zdejší pískovcové obelisky dosahují výšky i přes padesát metrů a jsou tedy tak vysoké, jako patnácti i více poschoďové domy. 

Teplicko-adršpašské skály leží severozápadně od Teplic nad Metují a pokrývají plochu téměř dvaceti kilometrů čtverečných. Jsou tedy nejrozsáhlejším skalním městem v naší republice. Dnes tudy návštěvníci jenom procházejí, ale byly doby, kdy mělo toto skalní město i své přechodné obyvatele. V bouřlivých válečných dobách, kterých tento pohraniční kraj přestál mnoho, bývala často bludiště Teplicko-adršpašských skal posledním útočištěm okolních vesničanů. Průrvy mezi věžovitými skalami a úkryty pod převisy ohromných balvanů jim poskytovaly bezpečný útulek. 

O zdejších skalních útvarech bylo napsáno, že "...jsou vyvrcholením výtvarné síly přírody". Hory a skály vždy svědčí o nesmírných přírodních silách, které utvářely povrch naší země, ale tu v Teplicko-adršpašských skalách lze právem mluvit i o silách výtvarných, které jakoby s určitým záměrem dávaly skalám tvar uměleckého díla. Proto se tu už odedávna říká monumentální dvojici skalních obelisků Starosta a Starostová, dvěma k sobě se tulícím útvarům Milenci, štíhlému pískovcovému pilonu Komín. A je tu Šenkýřka, Faust a skála něžně pojmenovaná Eliška, ale také je tu Čertova tchyně a dokonce i Hrobař. Některé z nich poznáte na první pohled, k určení jiných je třeba trochu fantazie. A jsou tu i útvary dosud nepojmenované, na kterých můžete vyzkoušet svou vlastní obrazotvornost a sami je pokřtít. 

Pruský král Bedřich Veliký po návštěvě Teplicko-adršpašských skal prohlásil: "Kdo nespatřil Adršpašské skály, nepoznal přírodu v její velikosti, nádheře a tvůrčí fantazii". Přesvědčte se na stereokotoučku, měl-li pan král pravdu. 

K obrázkům (foto H. Bauer): 

1. Z Království, které se nachází v západní části skalního města, se otvírá celkový pohled na Adršpašské skály. V popředí jedna z nejmohutnějších věží Království - Zámek. 

2. Výstupem na Krále, který uskutečnili sasští lezci v roce 1923, se otevřelo sportovní horolezectví v adršpašských skalách. Věž vpravo dole je Královna. 

3. Mezi nejkrásnější horolezecké výstupy v Adršpachu patří Polická cesta na Štěpánskou korunu. Na snímku jsou lezci ve spodní části stěny u prvního a druhého kruhu. 

4. Panoráma Skalní rychty; zleva Štěpánská koruna a Starosta, uprostřed Velký konšel a vpravo Starostová. 

5 V Adršpachu je již tradičně každoročně na začátku května pořádáno horolezecké jaro. Sjíždějí se zde horolezci z celé republiky i ze zahraničí. Při této příležitosti bylo již několikráte uskutečněno přemostění mezi Starostou a Starostovou. 

6. Zajímavostí výstupu na Velkého konšela je, že na něj vede jediná cesta. Lezec na ní musí skokem překonat vzdálenost 2,6 metru. 

7. Milenci jsou svojí téměř stometrovou výškou nejvyšším skalním útvarem v Adršpašsko-teplickém masivu. Vede na ně řada cest, z nichž dvě končí přeskokem z Milence na Milenku, jak ukazuje snímek.