004-044 MARIÁNSKÉ LÁZNĚ 

Na jižním výběžku Slavkovského lesa, v nadmořské výšce okolo 600 metrů, jako jeden z vrcholů světoznámého západočeského trojúhelníku, leží perla československých Lázní - Mariánské Lázně. 

První zmínka o zdejších léčivých pramenech pochází z počátku 16. století, kdy plzeňský hejtman Kryštof z Genndorfu ohlásil jejich výskyt králi Ferdinandovi, který si dopisem z roku 1528 vyžádal vzorek vody od tepelského opata Antonína. Osada, která zde vznikla přičiněním tepelského kláštera roku 1808, byla nazvána podle obrazu Panny Marie, visícího na stromě u Křížového pramene, Marienbad. V roce 1818 je vydán dekret o zřízení veřejného léčebného místa a zástavbě podle plánu, na němž se podílí také zahradní architekt Václav Skalník, uvolněný k tomu knížetem Lobkovicem. Dochází k rozsáhlé výstavbě, díky niž jsou Mariánské Lázně v roce 1866 povýšený na město a stávají se mezinárodním a společenským střediskem, které navštívil velký počet hostí světového významu, jako byli J. W. Goethe, F. Chopin, J. Strauss, N. V. Gogol, M. Twain a další. 

Celkem na lázeňském území vyvěrá 40 pramenů minerálních vod nejrůznějšího chemického složení a léčivých účinků. K nejznámějším patří prameny Ferdinandovy, pramen Rudolfův, Lesní, Křížový, Ambrožův, nazývaný též pramenem lásky a další. 

Velké bohatství a rozmanitost léčivých pramenů umožňuje léčení ledvin a cest močových, nespecifických nemocí cest dýchacích, otylosti, dny, chorob nervových a kožních. Stejně jako ve všech československých lázních je i v Mariánských Lázních zavedena komplexní lázeňská léčba, k níž patří vedle pitné léčby i elektroléčba, vodoléčba, slatinné zábaly, různé koupele, léčebný tělocvik a léčebná výživa. Zvláštností Mariánských Lázní jsou tak zvané mafety, suché vývěry kysličníku uhličitého, jehož se používá k plynovým koupelím a k injekční léčbě. 

Všestranně je postaráno též o kulturní život lázeňských pacientů. Jsou zde pořádány koncerty předních souborů a sólistů, přednášky, večery komorní hudby, v městském divadle často hostují i některé pražské scény. Ze sportovního zařízení vyniká zejména jedno z nejlepších evropských golfových hřišť, založené již v roce 1905 na popud anglického krále Eduarda VII. 

Krásná poloha a cílevědomá výstavba Mariánských Lázní, vybudovaných jako zahradní město, prolínané parky a lesy, harmonicky včleněnými do okolní přírody, vytvářejí z nich skutečný skvost československého lázeňství, právem nazývaný městem v moři zeleně. 

K obrázkům (foto Jaroslav Novotný): 

1. Nové lázně. Vnějšek budovy má výzdobu typickou pro počátek tohoto století, ale vnitřní léčebné vybavení je to nejmodernější. 

2. Léčebna Kavkaz, přepychový lázeňský palác. Před ním pečlivě udržovaný park. 

3. Křížový pramen, jeden z nejstarších marianskolázeňských léčebných zdrojů. Jeho blahodárné účinky byly známy už na počátku sedmnáctého století. 

4. Jeden ze vstupů do kolonády Maxima Gorkého. V pozadí pavilónek nad Rudolfovým pramenem. 

5. Interiér kolonády Maxima Gorkého, oblíbené promenády lázeňských hostů. Zde se také konají promenádní koncerty. 

G. Klasicistní pavilónek nad Rudolfovým pramenem. Jeho vody se používá jak k pitné léčbě, tak i ke koupelím. 

7. Nedaleko Rudolfova pramene je chrám, který je ojedinělou evropskou stavební památkou, vybudovanou v byzantském slohu.