020-089 Z HISTORIE A SOUČASNOSTI Vč ZOO 

Východočeská zoologická zahrada XVII - Dvůr Králové nad Labem 

Královédvorské vlastivědné muzeum bylo umístěno v reprezentativní vile, kterou nechal vystavět továrník Neumann jako kopii loveckého zámečku u Vídně. Vzniklo tak jeho letní sídlo doplněné pečlivě upraveným, malebným parkem. Nově zřízené muzeum mělo i zoologickou sbírku a tak bylo již docela blízko k nápadu, doplnit tuto sbírku živou expozicí. Tak došlo v r. 1946 k otevření malé městské zoologické zahrady s několika palearktickými ptáky a několika savci, jako jsou např. lišky, jezevci, srnčí zvěř aj. Místní MěstNV uspořádal brzy sbírku na podporu zoo a tak mohla být pořízena i jiná zajímavá zvířata jako jsou jeleni, bažanti, mývali, první opice a další. Zahrada se rozšířila z původních 6,5 ha na 12,5 ha. 

V té době byla zahrada pod vedením obětavého ředitele Františka Císařovského a bylo přistoupeno k výstavbě prvních oplůtků a menších pavilónů. Např. adaptací starého, 30 m dlouhého skleníku byl získán první exotický pavilón s ústředním topením pro opice a papoušky. Byly postaveny jednoduché stáje s výběhy pro velbloudy a jaky. Zahrada byla začleněna do plánu zbudování městské rekreační oblasti spolu v návaznosti na Tyršovo koupaliště. Význam zoologické zahrady již dávno přerostl úroveň vlastivědného muzea, které bylo přeinstalováno na muzeum textilní. 

Rozhodující vliv na rozvoj a orientaci zoo ve Dvoře Králové měl příchod nového ředitele Ing. J. Vágnera v roce 1965. Ušlechtilé myšlenky o ochraně přírody, mezinárodně politická situace, specifické podmínky Podkrkonoší a ostatní faktory se uplatňovaly v největší míře při vzniku projektu budování moderní, reprezentativní a funkční Vč ZOO ve Dvoře Králové n. L. Vznikl tak projekt specializované zoologické zahrady, doplněný o pedagogické středisko, vědecký ústav pro reprodukci vymírajících druhů zvířat a plán na zbudování botanické zahrady předkulturních a kulturních rostlin světa. 

Na 24 ha ploše je zatím zbudována klasická část zoo a několik velkých výběhů pro africké kopytníky. Nově budovaná část vlastního SAFARI se rozprostírá na ploše 76 ha. 

K obrázkům: 

1. Správní budova - byla vystavěna jako letní sídlo továrníka Neumanna, po druhé světové válce v ní bylo umístěno vlastivědné muzeum a později textilní muzeum. Dnes patří zoologické zahradě, která provádí její rekonstrukci. V přízemí se nachází prostorná hala, přijímací a reprezentační místnosti spolu s knihovnou a studovnou. Ve vyšších patrech jsou kanceláře ředitele a ostatních vedoucích pracovníků ZOO. 

2. Antilopa skákavá - žije ve velmi početných stádech ve stepích jižní a jihozápadní Afriky. Své jméno dostala od typických pérových skoků do výšky, při nichž se na hřbetu a zádi vztyčuje do vějíře hříva delších chlupů. 

3. Antilopa skákavá, černá forma - tato tmavě zbarvená forma antilopy skákavé byla veřejnosti objevena teprve v r. 1965. Jde pouze o zvláštní barevnou odchylku, která se dnes prakticky ve volné přírodě nevyskytuje a je chována v malém počtu na jihoafrických farmách. Naše skupina byla prvním dovozem této formy do zoologické zahrady vůbec. 

4. Antilopa skákavá, bílá forma - rovněž tato barevná odchylka antilopy skákavé dovezená v r. 1972 byla prvním dovozem této formy do zajetí. Mláďata se rodí světle hnědá a později s výměnou srsti postupně sesvětlí. 

5. Nyala nížinná - naše zoo chová větší skupinu těchto antilop. Ve stádě může být vždy jeden dospělý samec. Ten se výrazně liší od světlejších, menších a bezrohých samic krásnými rohy, tmavší dlouhou srstí a větší výškou. 

6. Vlk hřivnatý - je zvíře uvedené na listině zvířat ohrožených vyhubením. Žije v savanách na severu Jižní Ameriky. Nápadně dlouhé nohy mu umožňují pohodlný pohyb ve vysoké trávě, ale žádný vytrvalý běžec to není. Hledá spíše drobnější zvířata a chutné plody tamních rostlin. 

7. Orel jasnohlasý - pochází z Afriky z oblasti jižně od Sahary. Ozývá se zvučným voláním, podle něhož dostal i své jméno. Tento krásný orel se živí rozmanitou potravou v níž jsou zastoupeny hlavně ryby, ptáci, menší savci aj.