004-027 MARIÁNSKÉ LÁZNĚ III 

V dobách, kdy Karel IV. užíval blahodárného dobrodiní léčivého vřídla,kolem kterého později vyrostly Karlovy Vary, v těch dobách byly na místě dnešních Mariánských Lázní jen bezedné bažiny a lesy. První, koho zaujaly zdejší slané prameny, byli mniši z nedalekého kláštera v Teplé, ale nezvyklé minerální složení pramenů určil teprve slavný chemik a lékař té doby, Aureolus T. Paracelsus (1493-1541). Pak se o ně začal zajímat habsburský císař Ferdinand I., s úmyslem odpařovat z pramenů kuchyňskou sůl a získat zdroj příjmů pro císařskou pokladnu. Když se však ukázalo, že tato sůl působí jako projímadlo, záměr padl. Léčivé účinky záhadných solí byly oceněny teprve na počátku 18. století a podnikaví mniši tepelského kláštera je prodávali jako "Sal teplensis". Zdrojem solí byl vydatný pramen, u kterého mniši z vděčnosti vztyčili kříž; je to dnešní "Křížový pramen". 

Postupně se pak nacházely prameny další a další, počalo se jich používat k léčebným koupelím, až na počátku 19. století vyrostla poblíž pramenů osada, která roku 1812 dostala podle tak zvaného Mariina pramene jméno Mariánské Lázně. 

O rychlý rozkvět Mariánských Lázní a o jejich krásu se zasloužily hlavně dvě osobnosti; pražský lékař dr. Josef Nehr a zahradník Václav Skalník. Úkol Skalníkův byl zvlášť nesnadný, protože terén v okolí pramenů byl nerovný, půda většinou bahnitá, ale přesto Skalník založil Mariánské Lázně jako vysloveně zahradní město, což se mu zdařilo způsobem opravdu dokonalým. Sám Alexander Humboldt, který poznal téměř celý svět, o Mariánských Lázních řekl, že v nich objevil jeden z nejkrásnějších pohledů světa. 

Mariánskolázeňské prameny mají mnohostranné léčivé účinky. Hlavně pomáhají při chorobách ledvin a zažívacích poruchách a ve spojení s půvabným a tichým prostředím pomáhají uklidňovat a posilovat nervy. Proto hledali v Mariánských Lázních odpočinek tak významné světové osobnosti, jako Johann Wolfgang Goethe, Josef Dobrovský, Jan Neruda, Maxim Gorkij, z hudebních skladatelů Ludvig van Beethoven, Friderik Chopin, Antonín Dvořák a mnoho dalších. 

Obdivovatelé Mariánských Lázní pro ně vymýšlejí různá poetická jména, z nichž nejčastěji se ozývá název "Perla českých lázní". Je to čestný titul a opravdu zasloužilý. 

K obrázkům (foto Milan Racek): 

1. Křížový pramen na konci lázeňské kolonády. Kdysi stával u tohoto pramene dřevěný kříž; odtud jeho jméno. 

2. Hlavní třída Mariánských Lázní lemovaná po jedné straně parkem. V pozadí lázeňský dům Pacifik. 

3. Zotavovna ROH HORNÍK, jedna z největších v Mariánských Lázních. Její jméno určuje její poslání. 

4. Pravoslavný chrám, vybudovaný pro ruskou šlechtu, která kdysi zdejší lázně ráda navštěvovala. Dnes slouží chrám pravoslavným turistům. 

5. Oltář pravoslavného chrámu, umělecká práce ruských řemeslníků. Je zhotoven ze zlata a kobaltu a má velkou historickou cenu. 

6. Fontána v jednom z četných parků; v pozadí lázeňské domy na hlavní třídě. 

7. Labutí jezírko v městském parku pod kolonádou.