004-022 ŠUMAVA V LÉTĚ 

Šumava má přiléhavé jméno. Žádné naše horstvo není pokryto lesy až po vrcholky, nikde netvoří šumění lesů tak stálou a přirozenou zvukovou kulisu jako právě na Šumavě. Hlučný turistický ruch proniká sem volněji, než do ostatních našich hor, je tu stále ještě dost koutů tichých, jen málo dotčených civilizací, jichž zadumanost provází právě jen šum nesmírných, převážně smrkových hvozdů. Ale mrtvo na Šumavě není. V poslední době se i tu rozšiřuje počet turistických zařízení, renovují se některé hotely a horské chaty, budují se kempinky, lanovky a vleky pro lyžaře, upravují se turistické stezky. Doufejme však, že se i po rozšíření turistického provozu uchovají na Šumavě v původním stavu místa, pro která ji už odedávna navštěvovali milovníci přírodních krás, kterých má tento zelený kout Čech nejbohatěji. Nikde u nás nenajdete lesy tak tmavé, jezera tichá až smutná; a jen na úpatí Boubína může návštěvník prožít dojem skutečného pralesa. Pro bohatost přírodních pokladů je Šumava prohlášena za chráněnou obast a bylo by moudré, kdyby ji kromě předpisů chránila i láska a péče návštěvníků. 

Šumava se dělí do několika pásem. Někteří její obdivovatelé vám budou chválit střední Šumavu s její říčkou Vydrou, prodírající se mezi balvany, stíněnými nádhernou kulisou smrků, jiní dávají přednost hornímu pásmu s centrem v Železné Rudé, městečku, kde už dávno dozněly hutě a hamry o kde je nejvíc možností ubytování i posilnění letních i zimních hostů. A v poslední době k sobě poutala mimořádnou pozornost šumavská jezera, zvláště Černé a Čertovo. 

Vrchol nejvyšší hory Šumavy (Javor, 1457 m) je sice na bavorské půdě, ale jeho severní úbočí je u nás, a u nás jsou i další vrcholy šumavského hvozdu, jako Můstek (1235 m), Pancíř (1214 m), Prenet a další. Šumava nepatří k našim nejvyšším horstvům, ale bez nadsázky ji můžeme řadit k nejpůvabnějším. 

K obrázkům (foto Milan Racek): 

1. Železná Ruda s nápadnou cibulovitou bání, která zdobí kostelík tohoto horského městečka. Železná Ruda má kolem tisíce obyvatel a je východiskem do severní části Šumavy. 

2. Antygl býval královským dvorcem. Nyní byl upraven a slouží jako autokempink. 

3. Mezi Antyglem a Čeňkovou pilou se vine řečiště Vydry, plné obrovských balvanů, a uzavřené mezi stěny nádherného smrkového lesa. 

4. Černé jezero na úpatí Špičáku. V jeho čisté a studené vodě nežije jediná rybička, zato je opředeno řadou pověstí z pradávných dob i z let nedávno minulých, které vyprávějí o dokumentech i pokladech, které prý tu nacisté ukryli. 

5. Tříjezerní slať nedaleko Srní, rašeliniště s modrofialovými jezírky. 

6. Boubínský prales, přírodní rezervace, do které už po sto let lidská ruka nezasáhla. 

7. Boubínské jezírko na úpatí stejnojmenné hory a pralesa.