007-009 AFRICKÉ MUZEUM II 

V sousedství kulturního domu východočeského městečka Holice postavili jeho občané svému rodáku dr. Emilu Holubovi Památník, zvaný také Africké muzeum. Slavný cestovatel se narodil 7. 10. 1847 v rodině městského lékaře. V Holicích navštěvoval také obecnou školu a později se přestěhoval s rodiči do Pátku u Loun. Po vystudování gymnázia roku 1866 vstoupil na pražskou univerzitu, kde vystudoval lékařství. 

Krátce po dosažení doktorského diplomu (24. 2. 1872) se vydal na svou prvou výpravu do Jižní Afriky (1872-1879) a po počátečních nezdarech se usadil v Démantových polích, odkud podnikl tři velké cesty a dosáhl řeky Zambezi. Když se navrátil do vlasti, vydal roku 1881 dvousvazkový cestopis Sedm let v Jižní Africe. Pořádal také řadu přednášek a pečlivě se připravoval na druhou cestu, na kterou se vydal roku 1883 se šesti průvodci a mladistvou ženou Růženou. Na této výpravě pronikl až za řeku Zambezi na území Mašukulumbů. Tato výprava byla však provázena neštěstím, Holubův tábor byl přepaden a vypleněn, takže byl dr. Holub roku 1887 přinucen k návratu do vlasti. O této dramatické výpravě napsal dvoudílný cestopis Druhá cesta po Jižní Africe, s podtitulkem Z Kapského Města do země Mašukulumbů. 

Znalosti dr. Emila Holuba o Africe, jeho činnost vědecká a sběratelská byly všeobecně uznávány a odměněny čtyřiceti řády. Stal se čestným nebo dopisujícím členem významných vědeckých společností všech světadílů. Byl také velmi dobrým vyprávěčem, uspořádal nespočetné množství přednášek a na vyzvání zeměpisné společnosti dvouleté turné po Americe. 

Dr. Emil Holub zemřel ve Vídni 21. 2. 1902 následkem malárie a prožitých útrap. Pohřben byl na ústředním vídeňském hřbitově. 

Texty k obrázkům: 

1. V předvečer prvního máje roku 1966 byl v Holicích slavnostně otevřen Památník dr. Emila Holuba. Památník spravuje bohatou sbírku dokumentů o životě a díle slavného cestovatele. 

2. Součástí životopisného oddělení je původní Holubova pracovna, odkaz Růženy Holubové. Jsou zde pozoruhodné památky na jeho jihoafrické cesty jako: pušky, lodní kufr, dva páry rozedraných bot, obrazy, lovecké trofeje a domorodé zbraně. Interiér je ještě doplněn knihovnou, úmrtním ložem, vitrínou a osobními památkami manželů Holubových a dalšími památkami. 

3. Hlavní sál je stálou výstavkou Národního muzea v Praze s názvem Africkou přírodou. Jsou zde vystaveny trofeje africké zvěře, hornin, dřevin i zkamenělin. Pozornost návštěvníků upoutává mladá žirafa a jiné exponáty zvěře. 

4. Krásný exponát zebry dominuje souboru trofejí africké zvěře, který je rozmístěn po stěnách hlavního sálu. Zvláštní pozornost zasluhuje exponát dvouletého slůněte. 

5. Stěny hlavního sálu zdobí výběrový soubor trofejí zvěře. Pozornost návštěvníků upoutává překrásný přímorožec gazelí a antilopa kudu. 

6. Třetí sál - národopisné oddělení - vyplňuje africká scenérie černošské vesnice se zdařilými figurínami černošských kmenů s jejich výstrojí, výzbrojí, nářadím a s domácími zvířaty. Jsou to jen zbytky kdysi velkolepé výstavy, kterou dr. Holub nabídl tehdy Praze, kde však o ni nebyl zájem. Dr. Holub rozdal tyto drahocenné sbírky a dnes jsou roztroušeny po celém světě. 

7. Protilehlou stranu černošské vesnice zdobí velká malovaná nástěnná mapa Afriky, kterou hlídá černošský bojovník.