x03-002 XV. INTERNATIONAL FILM FESTIVAL CARLSBAD 

Vážení hosté, pravděpodobně jste již zaslechli legendu, podle které bylo karlovarské vřídlo objeveno před šesti sty lety, když oblíbený pes českého krále Karla IV. spadl při pronásledování jelena do pramene vroucí vody a opařil se. Nechceme vás, naše milé přátele, ponechat v klamu; karlovarské prameny byly známy určitě dřív. Podle posledních archeologických nálezů badatelé tvrdí, že první, kdož si léčili u zdejšího vřídla nemocné údy, byli s největší pravděpodobností lovci ze střední doby kamenné, A ti žili ve zdejším okolí přibližně před desetitisíci lety! 

Je ovšem pravda, že Karel IV., král český a vedlejším povoláním císař římský, má o Karlovy Vary nemalé zásluhy. Na svých služebních panovnických cestách poznal mnohá lázeňská města ve Francii a v Itálii a chtěl mít něco podobného i ve vlastní zemi. I dal zdejší prameny prozkoumat tehdejším kapacitám a když byla jejich velká léčivost potvrzena, postavil si poblíž vřídla malý hrádek a podél říčky Teplé dal zbudovat lázeňské městečko, aby mohl on i jeho hosté užívat blahodárných pramenů po libosti. 

Syn Karla IV., král Václav IV., neměl sice otcovy zahraniční zkušenosti, ale jako muž praktický věděl, že světové lázně potřebují dostatek finančních prostředků na nezbytné stavební a jiné investice. Dal tedy Karlovým Varům řadu různých hospodářských privilegií a dokonce i velmi vzácné právo asylu, podle kterého se "... zakazovalo stíhání jakýchkoli provinilců uvnitř města se nacházejících a za jakékoli skutky spáchané". - Aby nedošlo k nepříjemným omylům, považujeme za svou povinnost své milé hosty s politováním upozornit, že ačkoliv uplynulo od vydání tohoto obdivuhodného patentu teprve pouhých 550 let, dnešní městská správa jej v plném rozsahu nedodržuje. S výmluvou na péči o lázeňské hosty trvá až pedantsky na dodržování klidu v areálu lázní, kde dokonce zakazuje i používání automobilových klaksonů, pouliční produkce bigbeatových a jim podobných skupin atd. 

Ale přes tato nesporná omezení osobní svobody vábí k sobě Karlovy Vary návštěvníky ze všech končin světa. Byly dokonce doby, kdy patřilo k evropskému bontonu trávit letní sezónu nikoliv u moře, ale v Kartových Varech. Tenkrát to neměli zástupci města s ubytováním hostů o nic lehčí než dnes, protože co chvíli zaduli pozaunéři na Zámecké věži do svých trub a hlásili hned průvod krále Jiřího z Poděbrad, hned generalissima vévodu Albrechta z Valdštejna, jindy císaře Leopolda či saského kurfirsta Bedřicha Braniborského - a roku 1711 nečekaně přijel i sám car ruské říše Petr Veliký s celým průvodem a dokonce bez ohlášení! Doklady o tom, jak dokázal tehdy recepční personál takové návštěvy včas a přiměřeně ubytovat, se dosud pečlivě studují. Ale že byli hosté spokojeni, dokazuje skutečnost, že car Petr přijel roku 1712 do Karlových Varů znovu a kromě něho i řada šlechticů a dvorských hodnostářů. 

Aby však nevznikl mylný dojem, že se v Karlových Varech scházeli jen mocnáři a šlechta, připomeňme hned, že daleko častěji tu hledali zdraví, klid a dobrou společnost šlechtici ducha, umělci všech oborů. Jmenujme alespoň N. V. Gogola, A. Mickiewicze, F. Schillera, z hudebníků bývali v Karlových Varech Johan Sebastian Bach, Frederyk Chopin, Franz Liszt, koncertoval tu Niccolo Paganini a jiní. České významné návštěvníky úmyslně nejmenujeme, protože by jich byl nekonečný počet; jen ještě připomínáme, že už odedávna se konaly v Karlových Varech premiéry slavných hudebních a dramatických děl - a že tedy současné mezinárodní filmové festivaly mají v Karlových Varech důstojné historické zázemí. 

Příjezd každé korunované hlavy, každého pána s erbem a vůbec každého prominentního hosta byl vždy pro Karlovy Vary událostí, na které se podílela celá veřejnost - a přesto se tu roku 1874 léčil téměř nepoznán muž, jehož životní dílo významným způsobem ovlivnilo sociální vývoj celého světa: Karel Marx. Právě tu, v Karlových Varech, dokončil svou práci na francouzském textu „Kapitálu“. 

Uvést byť i jen stručný výčet soudobých významných hostů si netroufáme; byl by rozsahem úměrný věhlasu karlovarských filmových festivalů. Úmyslně jsme si na závěr nechali hosta Karlovým Varům nejvěrnějšího, velkého německého básníka a znalce přírodních krás Johanna Wolfganga Goetha, který svému příteli Alexandru Humboldtovi napsal: "Chtěl bych žít jen ve třech městech. Ve Výmaru, v Karlových Varech a v Římě“. Karlovy Vary dal na druhé místo. Nebyla to jen slova; Goethe hostoval v Karlových Varech třináctkrát! 

Doufáme, že i Vy se budete do Karlových Var rádi vracet. Náš skromný obrázkový kotouček vám je bude připomínat. 

J.N.