003-017 ZNOJEMSKÉ VINOBRANÍ IV 

Vyvrcholením slavností, konaných ve Znojmě r. 1327 u příležitosti návštěvy Jana Lucemburského byly velké rytířské turnaje. Ničím jiným se nemohli Znojemští svému králi víc zavděčit; byl velkým milovníkem rytířského klání, kterého se za mlada a i v dost pozdním věku rád osobně zúčastnil. 

Jan Lucemburský, jediný syn hraběte Jindřicha Lucemburského, byl vychován v Paříži, kde měl studovat na universitě, ale kde se už tenkrát věnoval víc šermu a rytířským hrám, než vědě. Když se jeho otec stal římsko - německým císařem, oženil Jana s Eliškou Přemyslovnou a r. 1310 se tento Jan Lucemburský stal českým králem. 

Vydal se z Lucemburska do Čech i se svým vojskem, protože věděl, že se Čechové na něj nijak netěší. Táhl přes Cheb do středních Čech, ale Praze se opatrně vyhnul; když se chtěl usadit v Kolíně, nevpustili ho do města a u Kutné Hory bylo jeho vojsko dokonce poraženo. Takový byl počátek jeho panování v Čechách. Ale pak se s ním česká šlechta smířila a on za to potvrdil všechna její práva a ještě je rozmnožil. 

Dlouho se však v Čechách nezdržel. Většinou byl za hranicemi a pomáhal svým sousedům ve válkách. Do českých zemí se vracel jen aby naverboval nové vojáky a nabral peníze na jejich žold. A když právě žádná vojna nebyla, jezdil po turnajích. Při jednom z nich spadl s koně a těžce se poranil, ale ani pak se dlouho v Čechách nezdržel; jen co se vyléčil a nabral nové peníze. A protože se nestaral ani o věci státní, ani rodinné, rozešel se jak se svou manželkou, tak i s českým národem. 

Svého toulavého a vojáckého života se nevzdal ani když oslepl. Naposledy bojoval v bitvě u Kresčaku ve Francii proti Angličanům na straně Francouzů. Když mu v tom, slepému, chtěli zabránit, zvolal prý: "Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal." Dal přivázat svého koně ke koňům rytířů své družiny, a jak s mečem v rukou žil, tak i skončil. 

Byl tedy král Jan Lucemburský náruživým rytířem a milovníkem turnajů a zápasů. Je tedy jisto, že se Znojemští tehdy snažili, aby uspořádali svému královskému hosti co nejvzrušenější podívanou. A stejnou snahu mají i dnešní pořadatelé znojemského historického vinobraní. 

K obrázkům (foto A. Knedla): 

1. Rytířské turnaje se při znojemském vinobraní konají na Stadiónu TJ Znojmo. První snímek ukazuje slavnostní nástup rytířů na koních. 

2. Tribuna. Na nejvyšším místě sedí král Jan s královnou Eliškou, po stranách a kolem nich stojí královská družina. O patro níž přihlížejí slávě církevní a městští hodnostáři. Před tribunou jsou bubeníci a trubači. 

3. Zahájení turnajů vždy vyhlašoval některý z významných šlechticů; hlasatel na našem snímku představuje urozeného pána, rytíře Jana z Boskovic. 

4. a 5. Projev hlasatele, který zahajoval turnaj se podobá zahajovacím projevům při našich sportovních soutěžích; účastníci při něm slibují, že budou bojovat statečně, čestně a že budou dodržovat stanovená pravidla. 

6. Jednou z oblíbených jezdeckých her bylo "srážení věnečků". Jezdec musil v plném trysku strhnout dřevcem věneček. 

7. Vítězové dostávali od dvorních dam šátečky; na našem obrázku páže uvazuje šáteček na dřevce vítěze.