003-013 STRÁŽNICE II 

Své jméno podědila Strážnice po opravdově vojenské strážnici, která byla vybudována ve 13. století mezi dnešním Uherským Hradištěm a Hodonínem, na ochranu Moravy před nájezdníky od jihu. Zpočátku to byla malá tvrz, obklopená vodou a bažinami, která byla později přebudována na kamenný hrad. Jeho nedaleké podhradí se postupem doby rozrostlo v město, které později převzalo i jméno hradu. 

Majiteli Strážnice byli zpočátku páni z Kravař, horliví stoupenci husitství a po nich, od r. 1486 do r. 1628 Žerotínové. Za jejich vlády byl hrad přebudován na renesanční zámek a Strážnice se rozrostla v jedno z nejvýznamnějších měst Moravy. Věhlasná byla její učiliště, zvlášť Bratrská vyšší škola, kterou v letech 1604-1605 navštěvoval i Jan Amos Komenský. 

Válka třicetiletá, vpády Tatarů a Turků a změna majitelů panství - stal se jím po Žerotínech cizí rod Magnisů - to vše přivodilo hluboký úpadek Strážnice. Počala se vzpamatovávat až v 18. století, v přechodném utichnutí válek. Vedle zemědělství rozvíjela se i řemesla a obnovila se také sláva strážnického školství; na jeho tehdejším piaristickém gymnasiu působil počátkem 19. století jako profesor vynikající vědec Jan Evangelista Purkyně. 

Do dnešních dob zachovaly se ve Strážnici zbytky dvou bývalých bran, vysoká strážní věž (32 m), a renesanční zámek s šancemi a gotickou branou ze 14. století. Dnes je v zámku sídlo Ústavu lidového umění a v přilehlém parku dva amfiteátry pro známé strážnické slavnosti. 

Poprvé se konaly strážnické slavnosti r. 1946, kdy na nich soutěžili o prvenství lidoví hudci a tanečníci ze Slovácka a Slovenska. Od té doby se konají národopisné slavnosti ve Strážnici každoročně, ve formě folkloristických festivalů, na kterých vystupují lidoví umělci a soubory nejen z Moravy, Slovenska a Čech, ale i z mnoha dalších zemí, jako na příklad z Jugoslávie, Maďarska, Polska, Itálie, Francie a odjinud. 

K obrázkům (foto Antonín Knedla): 

1. Při strážnických slavnostech se koná mohutný průvod, při němž procházejí městem všechny soubory, které se slavnosti účastní. 

2. Na strážnickém náměstí Svobody se většina souborů rozezpívá a roztančí. 

3. Strážnické slavnosti jsou vždy bohatou přehlídkou národních krojů. Na snímku jsou děvčata a chlapci v krojích z Dolních Bojanovic. 

4. Stadión zvaný "Bludník", při vystoupení německého lidového souboru z Bitburgu (NSR). 

5. Kroje z Prostějova, charakterisující bohatou Hanou. 

6. Kromě hudby, tance a zpěvu předvádějí některé soubory různé lidové zvyky a obyčeje. Na snímku soubor "Slezan" z Českého Těšína. 

7. Vystoupení chlapců a děvčat z Velké nad Veličkou.