003-007 KAREL GOTT 

Zpěvák Karel Gott je ještě šťastně mlád a popis jeho dosavadního života by byl spíš indiskrecí než životopisem; ale šansoniér si už vydobyl své místo, proto jeho cestu na pěvecký Olymp si můžeme alespoň stručně připomenout. 

Byla tak úspěšná, jako u málokterého zpěváka a vedla téměř bez odchylky nebo prodlevy přímo do srdcí jeho obdivovatelů. A není bez zajímavosti, že se tento nezvykle ostrý start podařil právě Karlu Gottovi, tenoru spíš ostrého zabarvení, a v době, kdy v rozhlase, na gramofonových deskách i na pódiích přežívaly mazlivé barytony a chladly chlapské naturely a imitátoři černošských džezových zpěváků. 

Když začal Karel Gott zpívat v pražské kavárně Vltava, mládež ho téměř okamžitě zařadila mezi své oblíbence; brzo nato se ozval jeho provokující hlas z rozhlasu a zakrátko i z gramofonových desek. A pak úspěch stíhal úspěch: v písňové soutěží vítězí Karlem Gottem interpretovaná píseň "Oči mám sněhem zaváté", Karel Gott získává cenu "Zlatého slavíka 1963", Karel Gott vítězí v soutěži o nejlepšího zpěváka roku, a pro většinu milovníků a hlavně milovnic moderní písňové tvorby se Karel Gott stává zpěvákem číslo 1. K úspěchům doma připojuje úspěchy na četných zájezdech do zahraničí, kromě nespočetných gramofonových desek domácího původu reprodukují jeho písně gramofonové desky z edice italské. 

Osobitý hlas Karla Gotta znají tedy milióny, ale méně je těch, kteří znají Gottův osobní zjev z jeho veřejných vystoupení nebo televizní obrazovky. Dvojrozměrná černobílá fotografie mnoho zamlčí a tak první plastický barevný snímek Karla Gotta přináší náš stereokotouček. Jeho snímky dokazují, že je Karel Gott skutečně tak štíhlý, jak se o něm říká, že má výrazně profilovaný obličej a že ač tenor, nemá nic z tradiční unylosti tenorů nedávných dob, ale že je dynamický typ se širokým optimistickým úsměvem, plný chlapecké rozvernosti. 

Přestože jsou plastické barevné snímky nejvěrnějším obrazem skutečnosti, mají zatím přec jen jeden nedostatek: Chybí jim zvuk. Ale u snímků Karla Gotta není ta závada tak veliká, vždyť jeho hlas, lišící se tak výrazně od všech ostatních zpěváků, zná každý a při prohlížení snímků si snadno vybaví v paměti právě tu píseň, kterou si v Gottově podání nejvíc oblíbil. Která to je? "Tam, kde šumí proud...", "Oči sněhem zaváté...", "Kam chodí vítr spát?".