x09-001 VÝCHODOČESKÁ ZOOLOGICKÁ ZAHRADA I Dvůr Králové nad Labem Zoologické zahrady mají prastarou historii. Už před pěti tisíci lety dal kterýsi čínský císař zřídit tak zvanou "zahradu moudrosti", kde kromě jiného byli chováni jeleni a daňci, aby je mohli členové císařského dvora pohodlně pozorovat. Různá dravá zvířata chovali v zajetí také staří Egypťané a Římané, ale prostředí, ve kterém zvěř přechovávali, se podobalo spíš zvěřinci, než zoologické zahradě. U nás první takový zvěřinec dal zřídit v druhé polovině 16. století Rudolf II. na Pražském hradě. Ale tenkrát to byla jen panská móda; chodit se dívat na zvěř, chovanou v těsných klecích, mohlo jen urozené panstvo. Zařízení, kterému se právem mohlo říkat zoologická zahrada, vzniklo daleko později, hlavně v 19. století. Ale i v prvních zoologických zahradách bývalo víc hustě zamřížovaných kamenných kobek a klecí, než zahradního stromoví, a také výběr zvířat i jejich rozmístění bývalo často nahodilé. Teprve později přestávají být zoologické zahrady pouhou atrakcí a zdrojem příjmu a jejich výstavba a provoz se počínají řídit hledisky vědeckými a kulturními. V moderně zařízené zoologické zahradě se dbá na systematický výběr, vhodné rozmístění a vybudování náležitého prostředí chované zvěře. Těsné klece nahrazují prostorné a bezpečné výběhy a kde je to jen trochu možné, mizí mříže a zvěř od diváků oddělují pouze účelně upravené příkopy. Správně vybudovaná zoologická zahrada má dát návštěvníkům příležitost k pozorování zvěře z přiměřené vzdálenosti a v takovém prostředí, které se blíží volné přírodě a v němž mohou zvířata žít co možno podle své přirozené povahy. Velmi zajímavým způsobem chce tohoto cíle dosáhnout inženýr Josef Vágner, ředitel Východočeské zoologické zahrady ve Dvoře Králové n. L. Vypracoval plány, podle kterých se v tamní ZOO připravuje tak zvaná safari. Původně arabské slovo safar znamená cestu; později vzniká hlavně v Africe užívaný termín safari, který značí loveckou výpravu za dravou zvěří. Jak si inž. J. Vágner představuje safari při Východočeské zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem, o tom se dočtete v doprovodu k třetímu stereokotoučku z této zajímavé ZOO. K obrázkům (foto R. Elischer): 1. Vchod do VČ ZOO ve Dvoře Králové n. L. V r. 1966 prošlo touto branou 220 000 návštěvníků, v r. 1970 již 420 000. 2. Největší stádo slonů v ČSSR. Skládá se z pěti slonů afrických a 2 indických. Oba druhy se od sebe liší jak stavbou těla, tak velikostí klů a uší. Slon africký má ušní boltce nápadně velké a kly mívá dlouhé až dva metry. 3. Tygr bengálský, typická pralesní šelma, jejíž původní vlastí je Indie. VČ ZOO odchovala již 36 kusů těchto vzácných zvířat. 4. Šimpanz. Žije v rovníkové Africe, v menších tlupách vedených samcem. Pohybuje se většinou na stromech, kde si na noc staví hnízdo. Je jednou z nejučenlivějších opic. 5. Plameňák chilský. Žije ve velkých koloniích a živí se planktonem klidných vodních ploch. Staví až metr vysoká hnízda. Znaky plameňáků jsou růžová barva, vysoké slabé nohy a zobák v polovině náhle zahnutý. 6. Medvěd lední. Jeho domovem jsou polární kraje Arktidy pokryté věčným ledem a sněhem. Medvědice Polárka ve VČ ZOO odchovává každý druhý rok dvě mláďata. 7. Antilopa vraná. V zajetí se chová velmi vzácně. Východočeská ZOO vlastní 28 kusů. Je to největší chovná skupina v zoologických zahradách. V roce 1970 se ve VČ ZOO narodila 3 první mláďata.
|