002-110 LITOMĚŘICE - TEREZÍN - LIBOCHOVICE 

Na úpatí Českého Středohoří, na soutoku Labe s Ohří leží město Litoměřice, jedno z nejstarších českých měst. Bylo založeno v letech 1225 - 1228. Od té doby začíná až do 20. století i německá kolonizace kraje, a stálý boj o to, zda-li budou Litoměřice české. V době nacistické okupace nastal nejhlubší národnostní úpadek. 

Litoměřice byly vždy významným kulturním střediskem. Na gymnáziu, kde je pamětní deska, působil jeden z velkých českých buditelů Josef Jungmann. Pracoval zde také český humanista Pavel Stránský. V letech 1857 - 58 zde studoval Svatopluk Čech. Poslední období svého života prožil v Litoměřicích jeden z našich největších básníků Karel Hynek Mácha, který tu r. 1836 též zemřel. 

Okolí Litoměřic bývá právem nazýváno "zahrada Čech". Na okolních svazích jsou rozsáhlé vinice a ovocné sady, v nichž se pěstují nejvíce meruňky a broskve. 

V Litoměřicích se zachovalo mnoho starobylých a historicky i umělecky cenných stavebních památek z doby gotické, renesanční a barokní. Byly proto prohlášeny, zvláště historické jádro města, za chráněnou městskou rezervaci. Jsou stále cílem mnoha turistů a milovníků umění. Terezín. - Terezínská pevnost hvězdicového tvaru, obklopená baštami a hlubokým příkopem byla založena Josefem II. v letech 1780 - 1784 na obranu proti Prusům. Sloužila svému účelu pouhých sto let do r. 1882. Pak se stala peklem svobodomyslných duchů rakouské monarchie. Jako vojenská pevnost ztratila smysl, proto se tzv. Malá pevnost stala vězením pro politické a vojenské trestance. Nejstrašnější úlohu však dostala v době nacistické okupace, kdy ji němečtí fašisté proměnili v jeden z tragicky proslulých koncentračních táborů. Za šest let okupace prošlo Terezínem na statisíce obětí z celé Evropy. Dne 5. května se díky Rudé armádě otevřely konečně brány Terezína a zmučeným obětem zasvitla dlouho očekávaná svoboda. Dočkali se jí jen nemnozí. Mnoho jich předtím zahynulo v krematoriích a přes třicet tisíc jich spočinulo na Národním hřbitově před branami Malé terezínské pevnosti. 

V malebné rovině na levém břehu řeky Ohře leží město Libochovice. Původní dřevěnou vodní tvrz, která stála v místech dnešního Libochovic-kého zámku, dal na začátku 15. století pravnuk Zbyňka Zajíce z Valdeku a ze Žebráku přestavět ve zděnou tvrz ve slohu gotickém. Z této stavby se však nic nedochovalo, neboť v r. 1424 bylo celé město vypáleno. Skoro 140 let ležela tvrz v rozvalinách. Teprve r. 1560 Jan z Lobkovic zahájil přestavbu vypálené tvrze na nový renesanční zámek, k němuž byla přistavěna i kaple ve slohu pozdní gotiky. Další požár města v roce 1661 zasáhl i renesanční zámek. Byl proto zámek znovu přestavěn. Tak, jak jej známe v dnešní podobě, je dílem italského architekta Antonia Porty. V zámeckých místnostech jsou nyní sbírky exotických a obrazových děl. 

K obrázkům (foto Stanislav Hofman): 

1. Pohled přes Labe na Litoměřickou kapitolu, kterou dal zřídit už r. 1057 Spytihněv II. Koncem 17. století dal biskup Schleisnitz postavit dóm a biskup Sternberg biskupskou residenci. 

2. Vysoká gotická věž při děkanském kostele Všech svatých bezpečně ovládala prostory středověkého města. 

3. Přes třicet tisíc obětí všech národností spočinulo na Národním hřbitově před branami Malé terezínské pevnosti. 

4. Vstupní branou prošly za necelých 5 let desetitisíce vězňů z celé Evropy. 

5. I. dvůr, kde se nacházely odbavovací kanceláře. 

6. Vchod do chodeb starého opevnění. 

7. Vedle bohaté stavební historie Libochovického zámku jsou i bohaté úpravy a stavební změny zámeckého parku. Nejprve zde vznikla velká renesanční zahrada se čtyřmi fontánami a sochami, potom byla zahrada přeměněna na anglický park a v r. 1912 opět na park francouzský podle původního plánu J. Rubliče. 

Použitá literatura: Litoměřice - publikace Státní památkové správy, Terezín - Pressfoto Praha, Libochovice - Krajské středisko památkové péče.