Detail anglicky Kuks IV
O tomto tématu ve Wikipedii (nové okno)
Detail
Označení 006-117
Země Československo (1980)
Světadíl Evropa
Foto ?
Výr.číslo Bez popisu
Žánr Hrady a zámky
Obrázky
Pictures
1. Celkový pohled
2. Kostel
3. Cnosti
4. Neřesti
5. Lékárna
6. Garino
7. Onufrius
Doprovodný text

006-117 KUKS IV 

V malebném údolí, nedaleko Dvora Králové nad Labem, se rozprostírá Kuks, kdysi živé lázně, které na sklonku 17. století založil hrabě František Špork. 

Okolo léčivého pramene vyrostl začátkem 18. století komplex budov, mezi nimi i divadlo a knihovně, které sloužily pro pohodlí tehdejší barokní společnosti. Budovy se rozkládaly na obou březích Labe. Na levém břehu postavený Šporkův zámek, lázně a ostatní budovy však během doby zmizely a zůstal jen na pravém břehu na návrší špitál, zbudovaný pro přestárlé poddané Šporkova panství. 

Tato rozlehlá stavba s monumentálním kostelem je bohatě zdobená řadami Braunových soch. Kostel byl postaven v letech 1707-17 podle plánů G. B. Alliprandiho a je významnou ukázkou barokní architektury. 

Sochař Matyáš Braun, nejvýznamnější představitel naší plastiky 18. století, věnoval Kuksu mimořádnou pozornost a svůj hlavní umělecký zájem. Roku 1718 umístil před kostelem velkolepou dvojici andělů Šťastné a Žalostné smrti a poté sochu Náboženství. Kolem roku 1719 rozestavěl před křídly špitálu dvanáct ženských postav zosobňující Ctnosti a Neřesti. Tento soubor Brauna proslavil svým nevšedním námětem a typickým řešením. 

Další část Braunových soch je rozmístěna v nádvoří a v zahradě. Stojí zde obrovitý, trochu loutkovitý Velký křesťanský vojín, který kdysi mával mečem na hranici mezi šporkovskými a jezuitskými pozemky. Je tu také půvabný Anděl s glorií a sv. Jeroným v jeskyni, který sem byl přenesen z tzv, Betléma. 

Šporkova a Braunova pozornost byla však hlavně obrácena k lesnímu zátiší západně od Kuksu, které bylo v létech 1726-31 přetvořeno v divadlo biblických scén a nazváno dle ústředního motivu jesliček, Betlémem. Braun zde vytvořil obrovité, při zemi se rozpínající postavy Jana Křtitele, Máří Magdalény a mnoho dalších soch. Vytvořil zde také svá umělecky nejvýraznější díla a to sochy legendárních kajícníků Onufria a Garina. 

Matyáš Bernard Braun dovedl všem svým sochám a reliéfům dát sochařskou jednotu a lidskou výrazovou naléhavost. Je především jeho zásluhou, že Kuks s Betlémem se stal ostrovem barokové plastiky, která je stále živá. 

 

Texty k obrázkům: 

1. Celkový pohled na hospitál v Kuksu, který byl vybudován pro přestárlé poddané Šporkova panství. 

2. Monumentální kostel, který je významnou ukázkou barokové architektury, byl postaven podle plánů G. B. Alliprandiho v létech 1707-17. 

3. Řada soch Ctností je částí souboru, který proslavil M. B. Brauna nevšedností námětu, výrazností a typičností řešení. 

4. Protějškem ctností jsou ženské postavy zosobňující Neřesti. Tento soubor vznikl okolo roku 1719. 

5. Kompletně zařízená lékárna Kukského hospitálu je jeho nejcennějším interiérem. 

6. Při vstupu do Betléma se nachází monumentální socha kajícníka Garina s rozevlátým plnovousem, jak vylézá po kolenou z jeskyně. 

7. Legendární kajícník Onufrius je nejvýznamnějším uměleckým dílem Braunovým. Jeho zmenšená kopie byla vystavována na celosvětové výstavě v Montrealu. 

Home