002-094 JIHLAVA III 

Je u nás málo měst s tak bohatou a pestrou historií, jako Jihlava. Její až překotně rychlý vzrůst umožnilo stříbro, které bylo před více než sedmi sty lety v jejím okolí objeveno. Jihlava byla naším prvním "horním" městem a první prodělala skutečnou stříbrnou horečku; do původně malé osady se nahrnuli horníci a s nimi podnikavci všeho druhu, takže stará Jihlava tomuto přílivu nestačila a v první polovině 13. století vyrostla Jihlava nová, na svou dobu velmi účelně založená. Její střed tvořilo prostorné náměstí, jež se brzy stalo největším tržištěm celé tehdejší střední Evropy. A tak díky nejen stříbru, ale též obchodu a řemeslům, stala se Jihlava jedním z nejbohatších českých měst a často se podílela i na politickém dění naší země. Roku 1436 se sjel do Jihlavy český sněm, aby tu jednal s císařem Zikmundem a legáty basilejského koncilu o kompaktátech; Zikmund se dal v Jihlavě korunovat za krále českého a právě tak uherský král Matyáš; Ferdinand I. před vstupem do země skládal před Jihlavou královský slib, jak o tom podnes svědčí kamenný památník nedaleko města. 

Od konce 14. století počal výnos ze stříbrných dolů ochabovat, ale to už byl jihlavský obchod a hlavně výroba suken na takové výši, že se vývoj Jihlavy nezastavil. Pro svou bezpečnost obklopilo se město dvojitými hradbami, ale skoro víc než války ničily Jihlavu požáry; největší vznikl r. 1523, prý při neopatrném smažení koblih, které si poručilo několik "rozveselených" žen soukeníků. Tenkrát lehla popelem téměř celá Jihlava. Ale právě požáry urychlovaly přestavbu města, původně většinou dřevěného, v kamenné. Na dnešním náměstí Míru se podnes zachoval značný počet domů, založených v 16. století, a jejich honosné portály, prostorné mázhausy a umně klenuté stropy svědčí o majetnosti tehdejších měšťanů. 

Jihlava a její okolí bylo původně české, ale stříbro přilákalo mnoho jiných národností, hlavně Němců a ti se později zmocnili vedení města. České obrození počalo v Jihlavě až v polovině 19. století a po první světové válce získali čeští obyvatelé Jihlavy početní převahu. Velmi kruté bylo pro jihlavské Čechy a odpůrce nacismu období druhé světové války, jak o tom svědčí velký počet těch, kteří odpor proti fašismu zaplatili svými životy. 

Nyní je Jihlava opět čistě česká a prožívá svůj největší hospodářský i kulturní rozvoj. Dřívější drobné výrobny se spojují v průmyslové podniky jako jsou na příklad Moravan a Madeta, které pokračují v tradici jihlavského textilu a Motorpal, Technometra, Tesla a jiné, jichž výrobky jsou už také známé nejen u nás, ale i za hranicemi. 

Jihlava má téměř všechny druhy odborných škol, stálou divadelní scénu, symfonický orchestr a muzeum s velkým množstvím exponátů, dokumentujících bohatou historii Jihlavy a celé Vysočiny. Roste počet obyvatel města a rozrůstá se i město samo o nové moderní obytné čtvrti. Historické jádro Jihlavy, které si zachovalo svůj původní ráz, bylo prohlášeno za městskou památkovou rezervaci a pečlivě se restauruje. 

K obrázkům (foto Jar. Novotný): 

1. Historické jádro Jihlavy, které bylo prohlášeno za památkovou rezervaci. Krytina střech se mění často, ale tvary střech přežívají; dává proto pohled z věže farního kostela nejvěrnější dojem starobylé Jihlavy. 

2. Jihlavská radnice, skutečný skvost stavitelského umění. Její průčelí pochází z roku 1789, ale původ vlastní budovy spadá až do 15. století. V gotické síni v I. poschodí je strop sklenut na jednom sloupu a na klenbě jsou staré nápisy s výroky starověkých mudrců. 

3. Na jihlavském náměstí byly už od roku 1389 dvě kašny, do kterých se sváděla voda pomocí trubek a čerpacího zařízení. Od konce 18. století zdobí kašny sochy od V. Prchala; na snímku je kašna se sochou vládce vod Neptuna. 

4. Farní kostel zdobí dvě věže. V nižší je zvon zvaný Zuzana, vyšší sloužila jako strážní a hlásná. Z jejího ochozu je nádherný pohled na město i daleké okolí. 

5. Interiér farního kostela, který byl zhruba dokončen již před sedmi stoletími, patří svou zajímavou architekturou a bohatou uměleckou výzdobou k našim významným historickým památkám. 

6. Skutečným skvostem středověkého umění je Pieta, umístěná v jedné z chrámových kaplí. 

7. Dalším vzácným dílem starého řezbářského umění je plastika Panny Marie, které se pro její půvab a úsměv říká "Krásná Madona". Také ona patří k pokladům českého středověkého sochařství. 

Doporučujeme též stereokotouček JIHLAVA II se snímky historického jádra Jihlavy, radnice, kašny, farního kostela a jeho uměleckých pokladů.