002-093 JIHLAVA II 

Původní osada jménem Jihlava stála na návrší nad soutokem řeky Jihlavy s potokem Jihlávka už před koncem 12. století. Nebyla právě malá; měla vlastní kostelík a patřilo k ní ještě několik menších okolních osad, obydlených slovanským lidem jako sama Jihlava. Když bylo v první polovině 13. století objeveno v okolí Jihlavy stříbro, změnila se dosud tichá osada v krátké době k nepoznání. Hrnuli se sem horníci i různí podnikaví lidé ze všech koutů tehdejší Evropy a brzo se začalo původní osadě říkat Stará Jihlava, protože nedaleko ní vyrostla Nová Jihlava, první tak zvané "horní město" v zemích českých. 

Zdroje stříbra v okolí Jihlavy byly opravdu bohaté a do nového rychle vzkvétajícího města přicházeli kromě horníků a těch, kdož měnili rudu v čistý kov, též kupci a řemeslníci všeho druhu. Nová Jihlava byla založena opravdu velkoryse; v jejím středu vzniklo podélné náměstí, které se za nedlouho stalo jedním z největších tržišť celé tehdejší Evropy. Vroubily je domy, nejprve většinou dřevěné, ale později zděné a na svou dobu až přepychové; původ staveb byl zpočátku povětšině gotický, jak dokazují zachované původní základy, ale pozdější požáry a hlavně příliv nových stavebních slohů vedl k přestavbám a město se postupně měnilo v renesanční. Neubránilo se ani vlivu pozdějších slohů, ba ani necitlivým zásahům minulého a počátku tohoto století. 

Teprve v naší době se s odbornou znalostí a nemalými náklady zachraňuje vše, co má v historickém jádru Jihlavy skutečnou kulturní a historickou hodnotu. Interiéry slohově cenných budov se přizpůsobují soudobým potřebám, ale pečlivě se chrání všechny výtvarně cenné památky. Mnoho domů na jihlavském náměstí bylo již restaurováno a staly se skutečnou ozdobou města. A celému náměstí vévodí opravdový stavební klenot, starobylá radnice. 

Ráz Jihlavy se během uplynulých staletí několikrát měnil; jediné stavby, které se zachovaly v téměř původní podobě, jsou jihlavské kostely. Některé z nich byly založeny už v první vlně stříbrného bohatství Jihlavy a jsou výrazem nejen náboženského cítění zbohatlých měšťanů, ale i snahy po vnější okázalosti. Pro nynější dobu jsou dokumentem geniality tehdejších architektů a zručnosti prostých řemeslníků, z jejichž rukou tato monumentální díla vyšla. Zvlášť vzácná jsou některá umělecká díla, která zdobí interiéry jihlavských chrámů a jež nás representovala i na světových výstavách. 

Historie Jihlavy je velmi pestrá a bohatá a rozsáhlý je i počet stavebních památek na její minulost. Právem proto byla prohlášena za městskou rezervaci a Státní památková správa jí věnuje velkou pozornost. Výsledky této péče ukazují i naše snímky. 

Doporučujeme též stereokotouček JIHLAVA III se snímky historického jádra Jihlavy, radnice, kašny, farního kostela a jeho uměleckých pokladů. 

K obrázkům (foto Jar. Novotný): 

1. Nejpůvabnější pohled na Jihlavu je od východu. Městu dominují věže farního chrámu, menší věžička uprostřed obrázku patří starobylé radnici a věže vpravo kostelu sv. Ignáce. 

2. Náměstí Míru, jedno z největších na Moravě. Bývalo tu tržiště, kam přijížděli i kupci ze zahraničí. Prodával se tu dobytek, obilí a různé řemeslnické výrobky, hlavně světoznámá jihlavská sukna. 

3. Ve středověku chránila Jihlava své nemalé bohatství souvislým krunýřem hradeb a do města se vstupovalo pěti branami. Z nich se zachovala už jen jediná, které se říkalo brána Matky boží. 

4. Kostel sv. Ignáce. Byl vybudován v severovýchodním cípu náměstí koncem 17. století. Při chrámu byla též jesuitská kolej a gymnasium. Dnes je tu sídlo okresní knihovny a archiv. 

5. Kostel sv. Ignáce dali vybudovat jesuité, kteří přišli do Jihlavy v době pobělohorské. Ve svém protireformačním úsilí se snažili působit na lid bohatou výzdobou chrámových prostor. 

6. Za hlavním oltářem přechází plastická výzdoba stěn chrámu v malbu. Malované jsou nejen zadní sloupy s honosnými hlavicemi, ale i postavy světců po stranách oltáře. 

7. K nejvzácnějším historickým památkám Jihlavy patří tak zvaný Přemyslovský kříž. Zmučené tělo Kristovo je odrazem středověké křesťanské mystiky i velkého umění tvůrce sochy. Přemyslovský kříž se řadí k vrcholným dílům českého středověkého sochařského umění.